Zeleninu můžete na jaře sít přímo na venkovní záhon, nebo ji doma za oknem, v teplém pařeništi či skleníku předpěstovat. Na zahradu pak vysadíte silné sazenice, které vám zajistí o pár týdnů časnější sklizeň.
Semena bobu klíčí sice hodně pomalu – trvá to alespoň tři týdny –, ale zato už při teplotách od 5 °C. Chcete-li si jeho předpěstování vyzkoušet, blíží se ten správný čas.
V polovině dubna nastává čas uskladněné hlíznaté oddenky dosny indické rozdělit a vysadit do květináčů k předpěstování. Sazenice pak budete moci na zahradu vysadit v polovině května.
Výhodou předpěstování rajčat je vlastní výběr odrůd. Můžete totiž volit z podstatně bohatšího sortimentu osiv, než kdybyste kupovali sazenice. Méně příjemná je samozřejmě nějaká ta práce navíc.
Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.
Většina rajčat určených pro pěstování v záhonech dozrává teprve od poloviny nebo konce července, jen několik málo odrůd vás potěší zralými plody už na počátku července.
Petúnie patří spolu s pelargoniemi k nejčastěji pěstovaným balkonovým rostlinám. Nejsnazší je pořídit si jejich sazenice, ale pokud k tomu máte podmínky, můžete si je i vysít a petúnie sami předpěstovat. Není to nic složitého.
Hlíznaté begonie mohou mít plné nebo jednoduché květy v barvě od bílé přes žlutou až po červenou. Aby vám v létě ale bohatě kvetly, musíte je už od února předpěstovat.
Dobře známá – a možná až nenápadná – zelenina má sezonu po celý rok, protože zimnímu pórku neublíží chlad ani mráz. A kdo ho teď vyseje, může sklízet bez přestávky.
První zeleninu můžete předpěstovávat už během února. Především u druhů, které pozdě nasazují květy a plody, jako artyčoky, papriky a lilek, byste neměli dlouho čekat. Ale pozor, různé druhy zeleniny preferují různou teplotu ke klíčení.
