Příkladem takové zahrady může být zahrada paní Klimešové, s níž jste se mohli seznámit už ve videu natočeném na konci jara (nebo spíše začátkem léta). Nyní máte možnost do ní nahlédnout i na podzim. Za pozornost stojí nejen její uspořádání a druhové složení výsadby, ale i množství ptáků, hmyzu a jiných živočichů, které v této zahradě žijí. Proto jsme se rozhodli sepsat základní pravidla pro podobně obydlené zahrady.
Zahrada plná rostlin a živočichů
Zahradu, kterou na videu vidíte, zakládala paní Klimešová se svým manželem před více než deseti lety. Klíčové pro ni bylo, aby byla plná života, a proto zahrada kvete od jara do zimy. Kromě vhodně vybraných rostlin hraje ale podle majitelky důležitou roli i jezírko, díky němuž je daný prostor plný včel, čmeláků, vážek, motýlů, ptáků a dalších živočichů, jako jsou ježci, ještěrky a žáby. Co dalšího by měly zahrady v podobně laděném přírodním duchu splňovat?
Kromě nepoužívání chemických prostředků proti rostlinným škůdcům, nemocem nebo nežádoucím plevelům je důležité vytvořit živočichům množství úkrytů. A jelikož v přírodě souvisí všechno se vším, stačí zahradě jen trochu pomoci.
Základní pravidla přírodní zahrady
Předně na svou zahradu vysazujte rostliny, kterým její podmínky (půda, osvětlení a vláha) vyhovují. Pokud porostou na správném místě, bude se jim dařit, budou silné a odolnější vůči případným škůdcům nebo chorobám. V jejich blízkosti se pak také vyskytnout přirození nepřátelé daných škůdců, kteří je obvykle udrží v únosných mezích i bez chemie. Zvlášť pokud jim na zahradě nabídnete možnost trvalého usídlení.
Ptáci uvítají kvetoucí a plodící stromy, keře a živé ploty, v nichž by mohli zahnízdit, ježci, ropuchy a ještěrky zase hromadu kamenů a mrtvého dřeva, případně suchou zídku a hmyz potěší nektarodárné a pylodárné (zkrátka medonosné) rostliny, ideálně s jednoduchými, tj. neplnokvětými květy, a to během celé sezony.
Jak o přírodní zahradu pečovat
Kromě pestré výsadby a životního prostoru pro drobné živočichy je důležité o přírodně laděnou zahradu také „přírodně“ pečovat. Znamená to minimalizovat zahradní úklid, ať už podzimní nebo jakýkoli jiný, materiál ze zahrady kompostovat, záhony mulčovat, sterilní trávník nahradit kvetoucí loukou nebo jeho seč provádět jen na nezbytně nutné ploše, řez stromů, rytí půdy nebo hrabání realizovat jen v odůvodněných případech, pěstovat původní a plané rostliny a po odkvětu je i se semeny ponechat na záhonu...
Čím „divočejší“ a přírodnější zahrada bude, tím více živočichů v ní najde místo. Přírodní ale není synonymum pro zahradu bez péče. Stále je nezbytné přiměřeně regulovat rostlinné druhy, aby jeden nepřevážil nad ostatními, řez dřevin provádět tak, aby si zachovávaly svou vitalitu, na podzim odstraňovat listí z trávníku (ne ze záhonů) apod. Zkrátka zahrádkařit s rozumem.