S intenzivním slunečním zářením se pojí často i vysychavá půda, a to spíše písčitá, nízká vlhkost vzduchu a nezřídka i zvýšená prašnost. Důvodem může být nízká vrstva zeminy nebo kamenné podloží.
Dvě řešení osluněné a sušší zahrady
Řešení se nabízejí hned dvě. První, nákladné, spočívá v navezení úrodné půdy s dostatkem humusu, který bude zadržovat větší množství vody. Rostliny se budou následně lépe ujímat, prospívat a vytvářet více stínu. Bujnou zeleň zajistí i závlahový systém. Druhé, přirozenější a levnější řešení nabízí takový rostlinný pokryv zahrady, kterému stávající podmínky vyhovují.
Otázkou také je, jestli popisovaná nehostinnost nepanuje na zahradě jen v létě, to znamená po dobu několika málo měsíců, a po zbytek roku je spíše výhodou. Podobné plochy totiž po zimě rychle osychají, snáze se zahřívají a rostliny na nich dříve raší.
Do osluněné zahrady s vysychavou půdou vysaďte jen odolné a nenáročné rostliny, které si poradí jak se suchem, tak sluncem.
Foto: Shutterstock
Nadměrné vysychání půdy
Na silně osluněné zahradě dochází k výraznému odparu vody z horních vrstev půdy. Zvrátit tuto skutečnost dokáže půdní pokryv, který může být anorganického i organického původu. Jedná se zejména o různé kamenné drtě, štěrky nebo kačírek, resp. materiály, které budou záření slunce odrážet a nepřímo tak půdu ochlazovat. Přírodní materiály zastupuje hlavně drcená kůra jehličnanů, štěpka či posečená tráva. K jejich přednostem patří rychlé prohřátí půdy po zimě a přirozený rozklad, tj. postupné obohacení zeminy o organickou hmotu.
Horký a suchý vzduch je možné na zahradě ovlivnit zakomponováním některého z vodních prvků, např. koupacího jezírka, malé tůňky nebo potůčku. Kromě zvýšení vlhkosti ve vzduchu se odvděčí i určitým estetickým zážitkem.
Rostliny do sušší zahrady
Příliš osluněné zahradě prospěje zejména vyšší keřová či stromová výsadba, která za čas poskytne danému pozemku alespoň určitý stín. Díky stinným místům dojde zároveň ke zvýšení vzdušné vlhkosti.
Co se volby rostlin týká, tak ideální jsou odolné a nenáročné druhy, které si poradí jak se suchem, tak sluncem. Z dřevin se jedná např. o břízu bělokorou, štědřenec odvislý nebo rakytník řešetlákovitý, polokeře zastoupí perovskie lebedolistá a z trvalek se uplatní rozchodníky, levandule, mateřídoušky nebo středomořské bylinky. Hodně snesou také pryšce a atraktivní zde budou i prérijní výsadby tvořené cibulovinami a travinami, k jejichž přednostem patří celoroční proměnlivost a snadná údržba. Na trávník samozřejmě zapomeňte.
