Na návštěvě u Báry Šporclové - Kodetové: svou inspirativní uměleckou harmonii šíří i ve své vysněné zahradě

Barbora Šporclová - Kodetová je česká herečka a zpěvačka pocházející z více než 200 let starého uměleckého rodu. Mezi její předky patří herci Vendelín Budil, Jiří Steimar či sochař Jan Kodet. Jejím otcem byl herec Jiří Kodet a babičkou herečka Jiřina Steimarová.

Je to umělecká osobnost mnoha tváří a talentů. Za svou kariéru účinkovala v těch nejprestižnějších divadlech v Praze – Činoherní klub, Viola, Studio DVA, Spolek Kašpar, Řeznická a další. Pět let byla členkou Národního divadla v Praze. Momentálně účinkuje v Divadle Bez zábradlí a v Divadle Na Jezerce.

Od svých 16 let se objevuje v řadě inscenací, pohádek, filmů i koprodukčních snímků. Mezi nejznámější patří „Učitel tance“, „Rivers of Babylon“, pohádka „Peklo s princeznou“ nebo americká TV minisérie „Duna“ a „Děti duny“.

Barbora Kodetová se v poslední době zaměřuje na projekty s hlubší tématikou – domácí násilí. Připomeňme její účinkování v seriálu „Lynč“ nebo hlavní roli v televizním filmu „Vedlejší příznaky“ pro který napsala námět a spolupracovala i na scénáři. V příštím roce se můžeme těšit na její další spolupráci s Českou televizí. Její láskou a koníčkem se stal zpěv, který by ráda časem využila i pro svou divadelní práci.

Báro, lásku k přírodě si většinou člověk přináší do dospělého života z dětství. Je to tak i u Vás? 

Mé dětství bylo plné vůní květin, stromů a lesa, kterým byla obklopena naše chata ve vesničce Těptín. Až do svých deseti let jsem žila život indiána z Těptína. Prolézala jsem opuštěné zahrady u chat našich sousedů. Běhala celé měsíce bosa po rozsáhlých lesích, které se rozprostíraly kolem dokola. Sice jsem neměla klasickou babičku se zahradou - jedna babička bydlela na Smíchově a druhá v emigraci, ale měla jsem úžasnou sousedku, paní Mouchovou z vedlejší chaty. Ona se svým tatínkem mi předčítali pohádky, a tak trochu mi suplovali babičku a dědečka. Paní Mouchová stáčela malinovou šťávu a dělala nejlepší bublaninu na světě. Vůně malin, třešní, lesa, rododendronů, pálivých kopřiv a čerstvě posekané trávy se mísila s vůní divadla. To bylo mé dětství.

Tak pak je jasné, že nejste městská květinka, ale umíte pořádně vzít za práci nejen na zahradě…

To tedy ano! Momentálně žijeme v Říčanech, kde máme nádhernou vzrostlou zahradu, o kterou se starám. Za svůj život jsem se ještě starala o dvě další zahrady. Nejprve na Točné u rodičů a později v Netvořicích, kde jsme měli náš překrásný mlýn. Bylo to sice mnohdy náročné, ale já si to uměla i užívat. Musím se přiznat, že mám dvě úchylky (pobaveně).  Ať už jsem kdekoli, musím si uspořádat prostředí kolem sebe tak, abych se cítila já i moji blízcí dobře.  Ideálně bych chtěla pracovat v nemovitostech. Kupovala bych staré domy a dělala z nich ráj. To je taková moje romantická představa. Není to ovšem reálné, ale moc by mě to bavilo. A druhá je, že ráda sázím. Stromy, azalky, rododendrony, břízy, růže, levandule a tisíce dalších květin. Netvrdím, že o rostlinách všechno vím a rozhodně mnohé neznám jménem, intuitivně však vím, kam co zasadit a jak. Ráda se hrabu ve hlíně. Vše si organizuji sama. Dělá mi radost každá rostlinka, které se daří. Kámen, voda, dřevo…to vše musí dobrá zahrada mít. Vše, co o přírodě a zahradách vím, mě naučil táta, který miloval přírodu a život.

Váš tatínek, úspěšný herec Jiří Kodet, měl na Vás čas? Zažívali jste spolu prázdninová dobrodružství?

Samozřejmě. Tatínek nejraději zůstával v pyžamu, tak jsme ho vídávali chodit po zahradě, promlouvat k rostlinám a zalévat od brzkého rána. Mám to po něm. V mládí, ještě v Teptíně, jsme s tátou chodili sekat trávu kosou a na kopřivy se srpem. Sázeli jsme rostliny a stromy. Všechnu tuto činnost dělal s velkou láskou a respektem k přírodě. Také miloval koně a zvířata obecně. Vše věděl, hodně četl a neustále se vzdělával. Uměl vidět a vnímat svět ve všech jeho podobách. Maminka naproti tomu skvěle vařila a uměla dát rodině řád a bezpečí.

Takže práce na zahradě je pro Vás nutností, abyste byla spokojená?

 Já si neumím odpočinout jinak než prací, ať na jevišti, divadelním podiu, anebo právě na zahradě. A práce v přírodě a na zahradě je léčivá (úsměv).

Měla jste někdy pocit, že jste se na zahradě „udřela“?

Jistě, pokaždé, když se na zahradu dostanu… Vše musí být dokonalé, vypiplané. Už to sice nejde jako dřív, ale zničím se vždy a dokonale. (smích)

Pěstujete pouze okrasné rostliny nebo máte i zeleninové záhony. Pomáhá i rodina?

Léta jsem si přála skleník. Můj muž Pavel tvrdil, že je to zbytečné a že si budu přidělávat další práci. Až minulý rok, kdy se začal věnovat zdravé stravě, si skleník koupil. Dovedete si jistě představit, jak to dopadlo! On má skleník a mě, která se o vše stará (smích). Bohužel jsme koupili velmi nekvalitní a předražený od jedné neseriózní firmy. Od té doby nikomu tuto firmu nedoporučuji. Skleník se rozpadl už krátce po montáži a 5letá záruka je nám k ničemu. Firma se jednoduše vymluvila, že jsme ho špatně smontovali. Přesto já vše zdárně sázím a starám se, abychom pak všichni dohromady sklízeli bohatou úrodu. Ředkvičky, saláty, cukety, okurky, rajčátka, papriky…Vše umím vypěstovat.

Na co jste na vaší zahradě pyšná? Který kout máte nejraději?

Na stromy, které mají mnohdy letitý přesah nad našimi životy. Na rybníček a sezení u domu, protože se tam setkává celá, pyšně říkám, moje rodina. Miluji to! Bohužel lásku k zahradničení a přírodě nikdo nezdědil. Dodávám, zatím.

Je vaše zahrada místem k setkávání se s přáteli?

Jistě. Sice to není, vzhledem k naší vytíženosti, časté, ale je. Ráda se zde potkávám se svými blízkými kamarádkami a rodinou. Na zahradě také proběhla velkolepá oslava mých 50. narozenin. To bylo výjimečné odpoledne a večer. Sešlo se nás víc než padesát. Vlastně to byl můj úplně první koncert. Bylo to překrásné. S láskou na to vzpomínám.

Zpíváte si při práci na zahradě?

Ano, často a ráda.

Báro, kde se s Vámi můžeme v nejbližší době setkat na koncertech?

Nejbližší koncert máme s mým klavíristou Michalem Workem 13.6. v Hradci Králové na Slezské plovárně, 24.6 v Kutné Hoře, 29.6. v rámci festivalu Hvězdy nad Vltavou pak v Borovanech. A pak další… vše najdete na mých webových stránkách a stránce FB.

Také natáčím ve studiu desku převzatých písní. Bude to takové ohlédnutí za mojí tříletou prací v úplně novém oboru. Zpěv je těžká, ale překrásná disciplína. Tak uvidíme…co bude dál.

Naše krásná zahrada Báře Šporclové - Kodetové děkuje za inspirativní a milý rozhovor.

Zdroj: autorský text, úvodní info https://sporclarts.com/bara-kodetova/