Ještě v roce 2005 znali zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) jen odborníci na exotický hmyz. V roce 2006 byl zaznamenán v Evropě, u nás je první výskyt doložen z roku 2011, kdy se motýlek objevil na jižní Moravě. Od té doby stihl v České republice provést invazi: svědčí o tom zprávy o jeho přítomnosti ze severní Moravy i z Prahy, stejně jako množství dotazů se snímky „okousaných“ (anebo rovnou suchých) zimostrázů, které jste nám poslali.
Motýl zavíječe zimostrázového vypadá celkem neškodně.
Foto: Shutterstock
Odkud se k nám zavíječ zimostrázový dostal
Drobný motýlek z čeledi travaříkovitých je doma ve východní Asii: v přírodě bychom ho našli v Japonsku, v Koreji, Číně a na východě Ruska. Do Evropy se dostal jako „černý pasažér“ se zbožím z Orientu, a sotva se objevil, začal se rychle šířit. První zmínku, která pochází z Německa (2006), brzy následovaly další: o rok později Nizozemsko, za další rok pak Francie a Švýcarsko. Není se co divit, že první „výsadky“ bývají zaznamenávány v místech, kde se vykládá zboží (třeba Nákladové nádraží Žižkov), nebo tam, kde se ve větším množství pěstuje zimostráz (Buxus) – ve školkách a v zahradnictvích.
Housenky zavíječe zimostrázového dokážou ve větším množství způsobit i holožír.
Foto: Shutterstock
Housenky zavíječe dokážou keř úplně „oholit“
Dílo housenek zavíječe lze jen těžko přehlédnout, jak se přesvědčilo mnoho majitelů zimostrázů, jejichž rostliny buď utrpěly značnou újmu na kráse, nebo rovnou odumřely. Housenky zavíječe totiž dokážou během poměrně krátké doby zlikvidovat celou rostlinu: okusují a skeletují listy, pokrývají je jemnými pavučinkami a postupně dokážou keř úplně „oholit“. Důsledkem holožíru bývá odumření rostliny. Komplikace způsobuje i to, že housenky se často ukrývají uvnitř keře, a lze je tedy – pokud rostliny pravidelně a důkladně nekontrolujete – snadno přehlédnout.
Takto napadený keř zimostrázu můžete ještě před zavíječem zachránit.
Foto: Shutterstock
Motýl zavíječe má dvě generace do roka
Motýl má dvě generace do roka: první přezimuje v podobě malých housenek, které se probouzejí k životu (a dávají se do jídla) na přelomu března a dubna – v době, kdy teploty vystoupí alespoň na 7 °C. Druhá generace se z vajíček nakladených v květnu a červnu líhne od počátku července do srpna. Samičky druhé generace kladou od srpna až do podzimu vajíčka, z nichž se líhnou přezimující housenky.
Keři pomůže prohlídka, sběr housenek i chemie
První krok k úspěšné ochraně zimostrázů je důkladná prohlídka keřů: především v době líhnutí housenek – tedy v březnu/dubnu a v červenci/srpnu – ale i potom, protože housenky schované ve vnitřních částech keře lze snadno přehlédnout.
Máte-li na balkoně jeden či dva malé keře, stačí, když housenky pečlivě posbíráte. V rozsáhlejších porostech však nezbývá než zasáhnout chemicky: najdete-li světle zelené housenky s černými pruhy na hřbetě, hned zasáhněte. Můžete použít například přípravky Mospilan 20 SP nebo Lepinox Plus. Ošetření opakujte a postřik aplikujte tak, aby zasáhl pokud možno všechny housenky, tedy i ty uvnitř keře. Totéž udělejte, objevíte-li okousané listy s bílými pavučinkami (a při podrobnější prohlídce naleznete i housenky zavíječe). V tomto stadiu se stále ještě můžete bránit (použijte stejné přípravky). Najdete-li však v zahradě nebo v nádobě keř téměř zbavený listů, je už na ošetření pozdě. V takovém případě nezbývá než rostlinu vykopat a nahradit jinou.