Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi) je tmavý až černý brouk z čeledi nosatcovitých s tělem porostlým krátkými šedými chloupky. Měří 2 až 3 mm a na hlavě má dlouhý „nosec“ s lomenými tykadly.
Při pohledu zblízka je krásně vidět „nosec“ květopase jahodníkového.
Foto: Shutterstock
Životní cyklus květopase jahodníkového
Dospělí jedinci květopase přezimují pod suchým listím nebo v půdě. Koncem dubna až začátkem května (v době, kdy začínají kvést jabloně) opouštějí zimoviště, páří se, a samičky pak kladou jednotlivá vajíčka do poupat jahodníků. Doba kladení trvá, dokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků (jedna samička může naklást 50 až 100 vajíček). Pak se samičky přesouvají na později kvetoucí maliníky nebo ostružiníky, kde škodí obdobným způsobem.
Po nakladení každého vajíčka přitom samička nakouše květní stopku jahodníku tak, že poupě uvadá, zasychá (plod se nevyvíjí) a obvykle opadne. Bílá larva (s hnědou hlavou), která se z vajíčka později vylíhne, se živí vnitřkem květu, v němž se posléze také zakuklí. Další generace dospělců se z kukel vylíhne v červenci.
Za rok má květopas jednu generaci. Nově vylíhlí brouci se krátce živí listy a květy růžovitých rostlin, aby pak mohli zalézt do úkrytu a upadnout do diapauzy (stavu se zpomalenými životními pochody), z níž se proberou zase až na jaře.
Ochrana proti květopasu jahodníkovému
Ochrana proti tomuto škůdci spočívá v aplikaci vhodných insekticidů (Sanium Ultra, Samuraj, Fast M nebo Decis Protech). S postřikem je možné začít už při nálezu prvních květopasů v porostu a je nutné ho ukončit před květem jahodníků.
Jako signalizaci napadení porostu doporučují odborníci vysadit jahodník odrůdy 'Karmen', kterou květopas miluje a vajíčka na ni klade přednostně. Nakousaná a opadaná poupata odrůdy 'Karmen', tak fungují jako upozornění na vhodný čas k ošetření ostatních jahodníků. Všechna poškozená poupata ale nezapomeňte pečlivě sesbírat a zničit, aby nezůstal porost zamořený.
