Tomuto “onemocnění” se říká padání klíčních rostlin a je způsobeno komplexem půdních patogenů, zejména několika druhy parazitických nebo poloparazitických hub (Pythium, Phytophthora, Thanatephorus, Botryotinia, Fusarium, Aphanomyces, případně dalšími), které se mohou vyskytovat současně, ale i samostatně.
Kromě patogenních hub se mohou na padání klíčních rostlin podílet i nevhodné podmínky pěstování, například nadměrná zálivka.
Foto: Shutterstock
Příznaky padání klíčních rostlin
K příznakům onemocnění patří tmavnutí a zužování kořenového krčku. V místě zaškrcení rostlina ztrácí pevnost, postupně se ohýbá, naklání až padá. Kořenový krček dále nekrotizuje a rostlina odumírá. Nejčastěji bývají postiženy klíční rostliny v době od vzejití až do fáze dvou až čtyř pravých listů. V porostu vznikají postupně ohniska onemocnění, která se dál rychle šíří.
Co přispívá k padání klíčních rostlin
Původci padání – uvedené houby – přetrvávají obvykle trvale v půdě, v níž se podílejí na rozkladu rostlinných zbytků. Za vhodných podmínek ale parazitují i na klíčních rostlinách. Zdrojem infekce je tedy půda. K napadení přispívá také zvýšená vlhkost z nadměrné zálivky, vyšší teplota vzduchu a půdy, utužený substrát, nevětraný prostor, nedostatek světla nebo velká hustota výsevu. Při příliš hlubokém výsevu mohou být rostliny, resp. jejich semena, napadeny dokonce ještě před vzejitím.
Prevence padání klíčních rostlin
K přímé ochraně patří kvalitní namořené osivo a tepelná nebo chemická dezinfekce substrátu či půdy. Při tepelné dezinfekci je třeba propařit zeminu horkou párou (90–100 °C) po dobu min. 30 minut. Tento postup je účinný i proti škůdcům a plevelům. (Neinfekční musejí být rovněž nádoby určené k předpěstování a používané nářadí.) Další možností ochrany je ošetření výsevů vhodným fungicidním přípravkem (zálivka před a po výsevu – Previcur 607 SL, Proplant) nebo použití tzv. supresivního výsevního substrátu s užitečnými parazitickými houbami, které potlačí výskyt nežádoucích patogenů.
K nepřímé prevenci patří dostatek světla, nepříliš hluboký a nepříliš hustý výsev semen, nepřehnojování dusíkem a přiměřená teplota a zálivka. Po vyklíčení rostlin (u běžných druhů to bývá do deseti dnů) je dobré trochu snížit teplotu a větrat.
