Sviluška škodí na okurkách ve skleníku i na venkovních záhonech.
Sviluška opřádá listy okurek jemnou pavučinkou
Sviluška vyžaduje sucho (vlhkost vzduchu nižší 70 %) a teplo (teplota nad 20 °C), čím vyšší teplota, tím rychleji se tento škůdce vyvíjí. Chlad a vlhko svilušce nesvědčí.
Přítomnost svilušky na okurkách poznáte zpočátku těžko. Horní strana listů okurek postupně světlá, objevují se na ní malé žlutavé skvrny, které později splývají. Listy žloutnou, mohou mít stříbřitý nebo šedý nádech, žilnatina ale zůstává zelená.
Spodní stranu listů pokrývají jemné pavučinky, v nichž kolonie svilušek žijí. Pavučinky chrání svilušky před predátory a s jejich pomocí se tito roztoči také přemísťují. Silně napadené listy hustě opředené pavučinkami, hnědnou, usychají a předčasně odumírají.
Na svilušku zabírá chemie i dravý roztoč
Okurky ohrožené suchem a horkem jsou pro svilušky snadný cíl. Dbejte proto na dostatečnou závlahu. Prevencí je i pravidelná kontrola spodní strany listů okurek – ideálně denně, minimálně jednou za týden, svilušky se rychle vyvíjejí.
Při prvních příznacích je možné použít přírodní přípravek Biool. Chemickou ochranu nabízí např. přípravek Vertimec 1.8 EC (ochranná lhůta 3 dny), Vertimec 1,8 SC s OL 3 dny nebo Nissorun 10 WP s OL 3 dny. Postřiky je ale nezbytné několikrát opakovat.
Ve skleníku nebo fóliovníku je při počátečním napadení možné použít i biologickou ochranu v podobě dravého roztoče Phytoseiulus persimilis, který se sviluškou chmelovou živí. Během jeho působení však nesmí teplota klesnout pod 20 °C a na porost nesmí být aplikován žádný přípravek, který by mohl být pro tohoto roztoče škodlivý.