V posledních letech se po celé Evropě právě slimáci stali největší pohromou pro naše zahrady a jejich počet stále stoupá. Neustálý nárůst jedinců je způsoben rozšířením plzáka španělského, který se k nám dostal v roce 1991.
Skutečnost, že se slimáků ze zahrad nelze tak lehce zbavit, je dána také tím, že slimák nemá žádné přirozené nepřátele, dokonce je odolný vůči parazitům, které běžné druhy slimáků napadají.
Při silném rozmnožení dokáží zlikvidovat celou úrodu, proto není čas ztrácet čas a je nutno se vrhnout do boje
Omyl číslo 1 je, že slimáky zahubí silné mrazy. Mezi lidmi panuje mylný názor, že silné mrazy slimáky zničí. Ale kdeže! Pravda je taková, že by u nás musely panovat mnohem silnější a déletrvající mrazy, ale za takové zimy, jako jsou poslední roky, se slimákům ani vajíčkům nic nestane, přezimují totiž hodně hluboko v zemi. Záleží ovšem na lokalitách, na horách může být situace o něco málo pozitivnější, ale ani ve vyšších oblastech nemají pěstitelé vyhráno.
Abychom mohli se slimáky účinně bojovat, je dobré znát jejich způsob života
Slimáci jsou oboupohlavní, tzn., že jeden jedinec má samčí i samičí pohlavní orgány. Po oplodnění snáší vajíčka do půdy, především do jejich dutin. Příští jaro se vylíhnou mladí jedinci (cca za 40 dnů), přičemž slimáci mohou mít několik generací a v jednom roce snést stovky vajíček. Brrr.
Slimáci jsou velmi nenároční, jediné, čeho potřebují dostatek, je voda, ta totiž tvoří větší část jejich těla. Z tohoto důvodu se slimáci přes den drží zahrabáni na vlhkých místech v půdě a od soumraku do rána opouštějí své úkryty a hledají potravu. Nejaktivnější jsou po dešti a po zálivce, za sucha jsou ukryti v půdě.
Výskytu slimáků lze předcházet jednoduchými radami
Například zalévejte rostliny pouze ráno, pravidelně prokypřujte půdu, abyste narušili jejich úkryty v půdě. Na okraje záhonů vysazujte rostliny, které slimákům moc nechutnají, např. orlíček, bergénie, kontryhel, rozchodník, řeřicha, příp. použijte menší plůtky a ohrádky. Mezi ty „osvědčené“ rostliny patřily afrikány, ale ukázalo se, že si na nich slimáci docela slušně pochutnávají. Další babskou radou bylo vysypat jako obrubu záhonu popel – přes něj se slimákům špatně leze. Stejný účinek má prý také alobal, kterým obalíte okolí rostliny. Otázkou však zůstává, kdo z nás by si chtěl popelem či alobalem hyzdit záhony?
Takže, co na slimáky vlastně platí?
Někdo možná namítne, že na své zahradě nebude používat žádnou chemii, ale v případě tak zákeřného nepřítele, jakým slimák bezesporu je, není moc na výběr. Chemické přípravky hubící slimáky se nazývají moluskocidy a jsou převážně ve formě granulí. Jedovatých granulí je na trhu celá řada, ale pokud se po zahradě pohybuje také nějaký mazlíček v podobě pejska či kočičky, musíte aplikovat pouze takové, které vašemu mazlíčkovi, v případě pozření, neublíží.
Běžné granule fungují tak, že se slimák po jejich pozření doslova „vysliní“, takže na záhonech krom cestičky slizu zůstávají uhynulí slimáci. Sem patří například přípravek Vanish Slug Pellets, který je sice velmi účinný, ale také jedovatý, a to nejen pro slimáky, ale i pro domácí mazlíčky.
Na trhu je však ještě jeden přípravek s názvem Ferramol, apokud bojujete se slimáky, určitě jste o něm slyšeli.
Účinkuje pouze proti slimákům a vůči domácím mazlíčkům je neškodný
Další výhodou je fakt, že nezpůsobuje jejich vyslinění, takže na záhonu nenajdete ani sliz, ani uhynulé jedince. Slimák se totiž po jejich pozření cítí nasycen a zalézá trávit pod povrch půdy, odsud však už nevyleze. Účinek granulí se nesnižuje ani vlivem vlhka, pouze nabobtnají a pro slimáky jsou stále velmi atraktivní potravou. Za sucha se pak granulím vrátí jejich původní velikost. Účinnou látkou je sloučenina železa a fosforu, která se vyskytuje přirozeně ve volné přírodě. Aplikací Ferramolu tak navíc získáte železité a fosforečné hnojivo na záhony.
Jestliže i nadále trváte na tom, že žádné granule, jako náhradní stravu pro slimáky místo rostlin, na své zahradě nechcete, můžete vyzkoušet např. past v podobě zapuštěného hrnečku s pivem, kam se nachytají, sesbírané je můžete v kbelíku posolit. Jelikož vajíčka kladou do záhonů, musíte jim překazit cestu na záhon, doporučuje se například lem z mulčovací kůry či štěrku větší frakce, obojí můžete ještě polévat slabou kávou, ta je prý pro slimáky jedovatá.
Z agrotechnických zásahů dobře funguje zrytí záhonů na podzim, min. do 20ti cm, jedině tak se vajíčka z půdy dostanou na povrch a v zimě je zahubí mráz.
Důležité je, vyrazit do boje se slimáky včas. Jakmile se oteplí a začnou rašit nejen bohyšky (Hosty), což je právě nyní, ale i jiné trvalky, začnou se objevovat i slimáci, kteří rašící a šťavnaté rostliny přímo milují..
Další možností, jak ochránit svoji zahradu proti nájezdům slimáků, je pořízení kachen, tzv. indičtí běžci, jsou velmi účinní lovci a milovníci slimáků a zároveň jsou i příjemným zpestřením..A kdybyste nevěděli, co si počít s posbíranými slimáky, baští je i další domácí zvířátka, jako jsou prasata nebo slepice…
