Listy obalené černými broučky, hejna bílých poletujících kolem zelí nebo housenky, co právě dokusují poslední sousto růžičkové kapusty. Že je vám tahle představa povědomá? Pojďme se podívat, co se škůdci v zahradě můžete dělat, i když jste vyznavači přírodních postupů.
Než se ale pustíme do vymýšlení fint, jak mšice, svilušky, mandelinky a ostatní ze zahrady vyhnat, je potřeba si uvědomit, že příroda je opravdu mocná čarodějka a často si dokáže pomoci sama, když jí dáme prostor. Jakmile se přemnoží jeden druh živočichů, často se objeví jejich přirození predátoři. A my můžeme sedět s rukama v klíně a pozorovat, jak si mezi sebou vyřizují účty. Samozřejmě to nefunguje vždy stoprocentně. Nicméně se vyplatí na svou zahradu lákat užitečný hmyz: berušky, škvory nebo pestřenky. Pomůže hmyzí hotel, vyseté kvítí, které milují opylovači nebo hromádka dřeva či kamení někde v rohu zahrady, kde se mohou schovat ještěrky, žáby nebo pavouci.
Jak přírodně zatočit s nejčastějšími zahradními škůdci
Vyžeňte mšice
Malí černí (nebo zelení) broučci, co se na pohled téměř nehýbou, ale stonek rostliny dokážou obalit během dvou dnů. Z rostlin vysávají šťávu, zároveň ji narušují, takže snadněji podlehne chorobám. Přirozeným predátorem mšic jsou slunéčka sedmitečná (a to jak “české” berušky, tak i ty asijské), především jejich larvy.
Když je mšic hodně, můžete sáhnout po mýdlovém roztoku (obyčejné mýdlo rozpuštěné ve vodě) a roztok stříkejte na postižená místa. Podobné použití má neemový olej, přírodní extrakt z jader plodů stromu neem. Je insekticidní a malé množství ho stačí zředit vodou a aplikovat v podobě postřiku na rostliny. Oblíbený je také česnekový postřik: pár stroužků česneku povařte ve vodě, přefiltrujte přes jemné sítko nebo plátýnko a aplikujte na postižená místa. U všech přírodních postřiků musíte počítat s tím, že jejich účinnost je krátkodobá a bude potřeba aplikaci možná i několikrát opakovat, než se dočkáte kýženého výsledku.
Co se sviluškami
Svilušky milují horké a suché počasí, takže se nejčastěji objevují v průběhu léta. Za sebou nechávají lepkavou tekutinu a pro rostliny představují stejné nebezpečí jako mšice - narušují jejich bariéru, vysávají z nich šťávu a zároveň otevírají bránu pro vstup chorob.
Boj se sviluškami je dost podobný tomu se mšicemi. I zde se z přírodních způsobu doporučuje postřik z mýdlového nebo olejového roztoku. Fungují i lepové pásky proti létajícímu hmyzu, které je ale potřeba rozvěsit preventivně. Oproti mšicím se svilušky koncentrují především na spodních stranách listů a abyste se jich zbavili, je potřeba postřiky několikrát za sebou opakovat.
Molice si libují ve vlhku
Molice poznáte snadno - jakmile lehce zatřesete postiženou rostlinou, vznese se z ní hejno miniaturních bílých broučků. Většinou napadají košťáloviny a výhodou je, že i když jim nebudete věnovat pozornost, zeleninu sklidíte ze záhonů dřív, než ji stihnout zničit. To ale neznamená, že by nebyly nepříjemné a pro zeleň ohrožující.
Molice si naopak libují ve vlhku a lepší než řešit jejich invazi, je zaměřit se na prevenci. Tou je pěstování jejich oblíbených pochoutek pod bílou textilíí a rozvěšení lepových pásek v blízkosti sazenic.
Když už dojde k napadení, můžete sáhnout po postřiku z kopřivové jíchy (nechte kopřivu asi 3 týdny kvasit ve vodě v uzavřené nádobě), zařadit můžete i postřiky na mýdlové nebo olejové bázi. Ale vzhledem k vývojovým fázím molic počítejte s tím, že postřik budete muset zopakovat minimálně 3x během jednoho týdne.
