Beruška neboli slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) je asi 7 mm velký brouk s červenými krovkami. Každá krovka má přitom po třech černých tečkách a jednu tečku mají obě krovky společnou. Sedmitečnost berušek udává i jejich latinské druhové jméno septempunctata, v němž “septem” znamená sedm a “punctum” je tečka. České jméno beruška se zřejmě vyvinulo ze staršího názvu bedruňka či berunka a známé je i označení pinkalinka, které pochází z Chodska.
Kromě slunéčka sedmitečného jsou známé i berušky se dvěma, čtyřmi, deseti, čtrnácti nebo čtyřiadvaceti tečkami. Dohromady existuje více než 5200 druhů slunéček a všechny mají podobný tvar těla a pestré barvy.
Beruška a její chemická obrana
Slunéčka jsou dravá a dravé jsou i jejich larvy. Zahrádkáři je rádi vidí, protože likvidují velké množství mšic a červců – jedna beruška dokáže za rok pozřít až 5000 mšic (některé zdroje uvádějí “jen” 4000). Sama beruška ale nemá moc nepřátel. Ptáci se jí vyhýbají, ačkoli jiné brouky vesele konzumují. Beruška jim prostě nechutná a může pro ně být i jedovatá.
K beruščině obranné strategii patří schopnost dělat “mrtvého brouka”, tzn. že dokáže bezvládně spadnout na zem a předvádět mrtvou. Odborně se tomu říká katalepsie. Pokud tento pokus o odrazení predátora selže, vyloučí slunéčko hořký a páchnoucí sekret oranžové barvy, který má odradit útočníka od spolknutí. Zajímavé je, že zcela bezbranné nejsou ani larvy berušek, natož jejich kukly, které rovněž produkují látky odpuzující případné nepřátele, např. mravence.
Rozeznáte dlouhozobku od dlouhososky?
Životní cyklus berušek
Život berušek je na hmyz relativně dlouhý – dožívají se něco přes rok. Na jaře naklade samička drobná žlutá vajíčka po menších skupinkách na různé rostliny. Jedna zvládne naklást 50 až 150 vajíček, z nichž se po týdnu až deseti dnech vylíhnou šedočerné larvy s oranžovými skvrnami. Larvy jsou velice hbité a žravé a během svého vývoje, který trvá tři až šest týdnů, zvládnou sežrat 400 až 600 mšic. Poté, co prodělají čtyři larvální stadia, se podle své “vykrmenosti” a také podle počasí zakuklí. Kukly slunéček mají červenooranžovou barvu, jsou zavěšeny na spodní straně listů a po týdnu až 14 dnech se z nich vylíhnou noví brouci, kteří pokračují v likvidaci mšic.
Jelikož se slunéčka množí až na jaře druhého roku, musejí mladé berušky přečkat zimu ve strnulém stavu. Na podzim proto zalézají do různých škvír, za popraskanou kůru starých stromů, do staré trávy, pod kameny, hromady klacků nebo suchého listí... Chcete-li jim tedy pomoct přežít zimu, nebuďte při podzimním úklidu zahrady moc důkladní. To ostatně platí i pro jiné živočichy na vaší zahradě – ponechte jim možnost úkrytu. Nadšenci mohou pro berušky dokonce vyrobit jednoduchý domeček. Stačí k tomu uzavřená dřevěná krabička vystlaná suchým mechem nebo senem, která má po jedné straně dlouhý, asi centimetr vysoký otvor – vstup.
Berušky, které přežijí zimu se na jaře páří a cyklus pokračuje. Dospělé berušky mají krovky temně červené a méně lesklé oproti mladým a během nadcházejícího léta jejich život končí.
