Mezi plže spadají nejen hlemýždi, které zahrádkáři ještě tolerují, ale i slimáci a plzáci, jejichž spotřeba často překračuje meze. Předně vyhledávají mladé, šťavnaté a živinami nabité listy, které ještě nejsou moc tuhé. V oblibě mají zvláště malé semenáčky rostlin a zdravé a pečlivě ošetřované rostliny. Platí také, že po dlouho očekávaném dešti sežerou téměř všechno a při chuti jsou i během deštivého období, kdy se snáze pohybují zahradě.
Plži útočí a rostliny se brání
Kvůli žravým "predátorům" se u některých rostlin naštěstí vyvinul obranný mechanismus v podobě látek, které plžům vyloženě nechutnají. Odborně se tomu říká chemická ekologie. Bohužel k plnému rozvoji této schopnosti rostlin dochází až po překonání stádia semenáče. Ideální je proto předpěstovat si sadbu doma na parapetu, ve skleníku nebo na ploše vysypané ostrohranným pískem a ven je zasadit až ve velikosti, při které se už nájezdu plžů samy ubrání nebo ho alespoň ustojí.
Konec slizkých slimáků
Další vlastností, která plže odrazuje od konzumace jsou ochlupené a příliš tvrdé listy. Na bezbranné rostliny, které jsou pro plže lahůdkou, se doporučuje alespoň aplikovat roztok s výluhem z česneku. Postřik je však nutné po každém dešti znovu obnovit.
Redukce škod způsobených plži spočívá rovněž ve vytvoření podmínek pro život přirozených nepřátel plžů, tzn. ježků, žab, ještěrek a některých ptáků.
Rostliny, které slimákům nechutnají
Rostliny, které slimákům nechutnají a míjejí je bez povšimnutí, můžete vysadit do záhonů mezi ostatní trvalky a letničky. Pokud z nich například vytvoříte lem kolem výsadby, můžete mlsné predátory od návštěvy záhonu odradit. Ale i namátkou vysazené, vyseté nebo přeseté rostliny dokážou slimákům život znesnadnit, třeba divizna a její velké plstnaté listy... Z dalších rostlin uveďme dlužichu, lichořeřišnici, srdcovku, kontryhel, levanduli, kostival nebo pivoňku či bergénii.
