V trávicím traktu žížal se během trávení přeměňuje rostlinný odpad na humus. Jelikož se červ, potažmo žížala, řekne latinsky „vermis“, označuje se kompostování prostřednictvím žížal jako vermikompostování.
Jaké žížaly si pořídit do vermikompostéru
Vermikompostér na zahradu i balkon
Zužitkovávat bioodpad z domácnosti skrze žížaly je přitom možné nejen na zahradě, ale i v domě nebo bytě. Vermikompostér lze postavit na balkon, lépe ale na chodbu, do garáže nebo dílny, a při dodržování několika jednoduchých pravidel nebude zapáchat ani lákat hmyz. Vermikompostér si můžete vyrobit nebo zakoupit.
Jak funguje vermikompostér
Postavit si žížalí kompostér není těžké, stačí obhlédnout prodávané originály. Princip kompostéru spočívá ve vrstvení bioodpadu do boxů s otvory a jeho postupnou přeměnou na humus prostřednictvím žížal, které se jím živí. Po zaplnění jednoho boxu zpracovaným odpadem, tedy vermikompostem, se žížaly skrze otvory přesouvají do dalšího, horního boxu. Během celého procesu se přes všechny boxy navíc louhuje tekutina zachycovaná v nejspodnější části kompostéru.
Kromě plastového vermikompostéru o několika patrech perforovaných boxů nezapomeňte při nákupu ani na speciální krmivo pro žížaly, neutralizér pH, doporučené podložky a podestýlku. To vše zhruba za dva až tři tisíce korun.
Jak postavit vermikompostér svépomocí
Rozhodnete-li se ušetřit a postavit si vlastní kompostér, budete potřebovat tři ploché, spíše prostorné než hluboké, plastové boxy s víkem. Měly by mít stejné rozměry, aby se na sebe daly postavit, a poměr stran by měl činit 3:2:1. Uvedený počet boxů ani poměr stran není pevně stanoven, slouží spíše pro orientaci. V praxi platí, že čím více boxů budete mít, tím menší plochu bude kompostér zabírat, a současně budete moci vermikompost častěji odebírat. Co se rozměrů boxů týká, rozhodující je hloubka, v níž se žížaly pohybují, což odpovídá zhruba 20 cm.
Do víka nejníže postaveného boxu vyvrtejte otvory, aby jimi mohla dovnitř prokapávat tekutina, která se profiltruje skrze odpad a kompost z boxu umístěného výše. Tato zachycená kapalina se po zředění vodou v poměru 1:10 používá jako tekuté hnojivo. I tento poměr je víceméně orientační. Závisí totiž na obsahu chemických látek, zejména dusíku, v tekutině, který se odvíjí např. od toho, čím žížaly krmíte. Aby z boxu tekutina nepřetékala a pro její snadnější sběr je možné ke dnu nádrže přimontovat vypouštěcí ventil.
Otvory vyvrtejte rovněž do víka a dna prostředního a horního boxu a také z jejich boku. Díry ve dnech a ve víku prostředního boxu slouží pro odtok a pohyb žížal, otvory na bocích provzdušnění. Horní víko zabraňuje vysoušení, otvory v něm zajišťují přísun vzduchu.
Vermikompostér může být i dřevěný. Dřevo lépe izoluje, napadá jej však brzy plíseň. Plastový kompostér se ale jednoznačně lépe udržuje.