Existují dva druhy květnatých luk. První je složena z dlouhověkých květin a trav, postupně se vyvíjí a trvá několik let, než rozkvete do plné krásy. Na zahradě vám bez velké údržby vydrží prakticky věčně. Druhý typ je založen na letničkách. Vlčí máky, chrpy a měsíčky rozkvetou hned v prvním roce. Dobře namíchané směsi se do příštího roku „přenesou“ samovýsevem, lze je také použít jako dočasnou výplň plochy na jedinou sezonu. „Kompromis“ tvoří vytrvalé směsi doplněné letničkami.
Typ květnaté louky vybírejte podle podmínek zahrady
Podobně jako jinde v zahradě i při zakládání louky platí, že když do přípravy půdy investujete trochu víc práce, dočkáte se odměny v podobě bohatého kvetení a snížených nároků na údržbu.
Pro jakou směs se rozhodnete, záleží na stanovišti, na účelu a na tom, jaké návštěvníky květů z řad hmyzu chcete podpořit. Louka totiž kromě bujné záplavy květů nabízí i životní prostor a potravu pro mnoho různých druhů živočichů. Na stanoviště s atypickými podmínkami je dobré nechat si namíchat osivo „na míru“ od místního zahradníka.
V prvních letech sečte louku často, později dvakrát za rok
V prvních letech je dobré sekat louku víckrát, aby se zlikvidovaly klíčící plevele. Po zapojení porostu ji však stačí posekat jednou až dvakrát do roka. Jedno sečení načasujte od července do přelomu srpna a září (výjimkou jsou louky určené pro vývoj motýlů: ty se sečou až po skončení vegetačního období).
Pokud budete chtít sekat dvakrát, pak nejlépe koncem června a začátkem září. Posekané stonky nechte chvíli na místě, aby z květů mohla vypadat semena, pak je odkliďte. Po seči často následuje druhý či třetí květ. Na posečenou louku se totiž dostane světlo a teplo, což podporuje obrážení rostlin. Sečením se z louky navíc odebírají živiny, což jí svědčí: většina lučních květin totiž nejlépe prospívá na chudých půdách.
