Proč a jak přilákat do zahrady pestřenky

Na území České republiky žije asi 400 druhů pestřenek. Možná je také znáte jako vosičky nebo vosíky. Pozor ale aby nedošlo k záměně zatímco vosička je lidové označení pestřenky, vosík je regulérní název pro úplně jiný hmyz. Pro pestřenky je typická variabilita jak jejich vzhledu, tak způsobu života. Některé se živí rozkládajícím se mrtvým dřevem, další rostlinami a jiné se přiživují v hnízdech vos nebo mravenců. Pro zahrádkáře je ale podstatné, že larvy některých pestřenek jsou dravé a živí se zejména mšicemi, ale i sviluškami nebo merami. A proto je dobré pestřenky do zahrad přilákat.

Co vám to létá po zahradě? Dlouhozobka, nebo dlouhososka?

Naše nejhojnější pestřenka pruhovaná

Pestřenku poznáte snadno

Dospělé pestřenky se většinou podobají vosám, jsou ale menší. Kvůli výstražnému zbarvení vypadají nebezpečně (žlutá a černá barva plus pruhy a skvrny), ale jsou neškodné, protože nemají ani žihadla, ani kusadla (pouze lízavě sací ústní ústrojí). Smyslem jejich zbarvení je pravděpodobně obrana před ptáky. Naším asi nejhojněji rozšířeným druhem podobným vose je pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus). Pestřenky se ale mohou podobat i čmelákům (pestřenka čmelákováVolucella bombylans), včelám (pestřenka trubcová – Eristalis tenax) nebo dokonce sršním (pestřenka sršňová – Volucella zonaria). 

Typický je pro pestřenky i zvláštní způsob letu (ve světě hmyzu patří pestřenky k nejlepším letcům). Let je velmi rychlý a trhavýpestřenky se dokážou vznášet na místě (jako by visely ve vzduchu) a pak se prudkým pohybem přesunout jinam.

Proč zůstávají včelí domky neobydlené?

Čím se živí pestřenky 

Dospělé pestřenky najdete většinou na květech, protože se živí pylem a nektarem. K nejoblíbenějším patří miříkovité druhy rostlin (z užitkových třeba kopr, fenykl, kerblík, libeček, kmín, andělika nebo anýz, radost jim udělá i okrasná jarmanka, máčka...) a pestřenky patří k významným opylovačům. Svá vajíčka, z nichž se vylíhnou dravé larvy, kladou mezi mšice nebo do jejich blízkosti. Podle některých studií spořádá larva pestřenky 200, ale i 300 středně velkých mšic (malých mšic dokonce až 800). Kromě mšic se mohou živit i jinými škůdci, např. sviluškami. 

Nenápadné dravé larvy 

Larvy pestřenek na rozdíl od dospělců často přehlédnete. Nemají hlavu, jsou beznohé a pohybují se pomalu. Jakmile narazí na mšici, nabodnou ji na své styletovité ústní ústrojí, zvednou do výšky (takže mšice nemá šanci utéct) a vysají. 

Larvy některých druhů pestřenek se živí mšicemi jen do začátku léta a následně se ukládají k dlouhému spánku (diapauze, při níž dochází ke zpomalení životních pochodů). Na jaře se pak zakuklí, aby se z nich poté vyvinuly dospělé pestřenky. Tyto druhy mají tudíž jen jednu generaci za rok. Jiné ovšem, např. pestřenka pruhovaná, jich má hned několik.

Jak přivábit motýly do zahrady

Jak přilákat pestřenky 

Chcete-li pestřenky přilákat do své zahrady, pomůže vám pestrá výsadba (květiny, bylinky, zelenina, zvláště miříkovité rostliny, ale i třeba levandule, máta nebo tymián) a zahradničení bez chemie. Možností je i integrovaná ochrana rostlin, která užitečnému hmyzu neuškodí. Zvažujte zvláště opatření vůči mšicím – často totiž napadeným rostlinám už nepomůže, ale může zlikvidovat jejich přirozené nepřátele.

Prohlédněte si podkrovní byt pro mladou rodinu

Video tipy pro spokojenou zahradu od redakce Naše krásná zahrada