Vratič obecný (Tanacetum vulgare) je trvalka z čeledi hvězdnicovitých a její české jméno je odvozeno od šťastného návratu domů, k němuž měla rostlina napomáhat. Vratič roste spíše v přírodě než v zahradě, a to hlavně podél cest, na mezích nebo rumištích. Dorůstá až do výšky 1,3 metru, vytváří peřenosečné listy s úkrojky a chocholíky zlatožlutých úborů (7–12 mm širokých) složených výhradně z trubkovitých květů.
Vratič v léčitelství a na zahradě
Podle pověr měl vratič obecný odhánět zlé duchy a blesky a používal se k vykuřování místností. Dříve se také podával k odčervení lidí i zvířat, příp. k vyvolání menstruace nebo potratu (mělo jít o tzv. „ženskou bylinu“). Často ale kvůli obsaženému neurotoxinu thujonu způsoboval otravy, proto se od podobného „léčení“ upustilo. Pro medicínské využití se však kvetoucí rostliny stále sbírají, a to od července do srpna (kvést je ale uvidíte až do října).
Praktické použití má vratič i v zahradě, kde slouží k preventivnímu odrazení některých rostlinných škůdců. Ostrá vůně, resp. pach vratičových květů totiž spolehlivě odpudí třeba běláska, mšice nebo mandelinku. Rostlina se proto vysazuje na okraj zeleninového záhonu nebo se její nať volně pokládá mezi brambory či košťálovou zeleninu.
Postřik z vratiče k odpuzení škůdců
Připravit je možné z rostlin vratiče i odvar, a to v poměru 1:20 (1 díl čerstvého vratiče na 20 dílů vody). Vratič nejprve nasekejte nahrubo, nechte ve vodě den luhovat a poté půl hodiny povařte. Odvar po vychladnutí ještě nařeďte 1:10 a používejte jako preventivní postřik na list. Vratič můžete použít i do bylinných jích.
Přírodní zahrada vytvořená selským rozumem
