Na našem území roste asi 60 druhů kapradí, z nichž více než polovina je ohrožených a jedna třetina je ohrožena kriticky. Hasivka orličí však mezi ně nepatří. Jedná se o hojně rostoucí kapradinu, kterou můžete potkat na pasekách a okrajích světlejších listnatých i jehličnatých lesů, ale také mimo lesy, na stráních a vřesovištích. Obsazuje nevápenité půdy a často vytváří rozsáhlé porosty.
Hasivka orličí (Pteridium aquilinum)
Rodové jméno rostliny, hasivka, odkazuje na schopnost této kapradiny neuvěřitelně rychle regenerovat v místech, kde předtím došlo k lesnímu požáru, a to díky hluboko v zemi uloženému oddenku, ze kterého hasivka opět obrazí.
Hasivka orličí je naše nejvyšší kapradina, dorůstá do výšky až 250 cm. Má silný plazivý silně větvený oddenek, ze kterého vyrůstají jednotlivé listy trojúhelníkového tvaru. Listová čepel je složená z podlouhle kopinatých lístečků. Řapík listů bývá dlouhý až 100 cm a v mládí je spirálovitě svinutý.
Na spodní straně lístečků bývají hnědé výtrusy. Výtrusnice dozrávají od července do září, ale v ČR jsou hasivky velmi často neplodné, nerozmnožují se výtrusy, ale oddenkem.
Jak pěstovat hasivku orličí
Hasivku orličí můžete s úspěchem pěstovat i na větší zahradě, pokud ji vysadíte na světlé stanoviště bez poledního slunce do nevápenité, kyselejší půdy. Jinak nemá tato kapradina žádné zvláštní nároky, je to dlouhověká vytrvalá a mrazuvzdorná rostlina.
Zajímavosti o hasivce orličí
- Kapradina se dříve využívala v lidovém léčitelství, je účinná proti parazitům. Jedná se však o rostlinu jedovatou.
- Různě po světě se hasivka orličí využívala i v kuchyni. Ze sušených oddenků se v době hladu pekl chléb nebo vařilo pivo.
- Asii se mladé výhony používají jako zelenina.
- Zasyrova je hasivka nebezpečná, neboť obsahuje enzym, který v těle odbourává thiamin, neboli vitamin B1, který se v těle neukládá a musí tak být stále přítomen v potravě.
Osvědčený macerát z hasivky orličí proti slimákům
- 1 kg čerstvých listů hasivky orličí
- 10 l dešťové vody
Natrhejte dobře rozvinuté listy hasivky, nasekejte je nadrobno a zalijte vodou. Takto nechte macerovat po dobu asi 10 dnů. Vzniklý macerát proti slimákům nařeďte v poměru 0,5 l macerátu na 4,5 l vody a naplňte postřikovač. Rostliny i jejich okolí postřikujte každé 3 dny.
Zdroj: kvetenacr.cz; botanika.prf.jcu.cz