Květen, už samotný název měsíce prozrazuje, že jde o čas, který je typický rozkvetlými záhony, květináči, truhlíky a přírodou obecně. Jaro je touto dobou už dávno v plném proudu, řada květin už odkvetla, řada jiných se ale na svůj čas teprve chystá. V půli měsíce sice ještě postraší zmrzlí muži, po nich však už nic nestojí v cestě barevným a rozvoněným zahradám. Pojďme se podívat, na jakou květenu v tomto měsíci můžete narazit.
VÝČET KVĚTIN
Do výčtu květin se nám sice zatoulalo i pár dřevin, ale díky své kráse a vůni si své místo mezi květinami jistě zaslouží.
AZALKA
Jedná se o kvetoucí keř, který preferuje kyselejší půdu a slunnější, teplé stanoviště v závětří.Azalka vydrží v květu až několik týdnů a červenými, růžovými nebo bílými květy je přímo obsypaná.Azalky jsou jedovaté, a proto byste při manipulaci s nimi měli mít vždy ochranné pomůcky.
ČESNEK OKRASNÝ
Okrasný česnek je nenáročná květina s kulovitými nebo polokulovitými okolíky bílé až fialové barvy. Česnek je typický svou výškou, která může u druhu Giganteum dosahovat i 180 cm, existují však druhy, které jsou o poznání nižší. Kvůli svému původu v teplejších krajinách preferuje slunnější stanoviště a má schopnost zplanět.
GARDÉNIE
Květy gardénie mají silnou, jasmínovou vůni. Rostlina sama původně pochází z daleké Číny a Japonska. Jde o poněkud náročnější květinu na pěstování, odmění se ale nejenom svým květem, ale i půvabnými tmavě zelenými, lesklými listy. Preferuje světlé, ale ne slunné stanoviště a mimo kvetení vysokou vlhkost.
HUSENÍK
Jde o trvalku dorůstající do výšky 15 cm, která typicky kvete v období od března do dubna. V květu zůstává 4–6 týdnů.Huseník je tradiční součástí okrasných skalek, preferuje slunné nebo jen slabě stinné stanoviště. Skvěle odolává mrazu, takže se zmrzlých mužů jen tak nezalekne, a rozmnožuje se dělením trsů.
KALINA
Kalina je keř typický špičatými, řapíkatými listy a narůžovělými květy. Po odkvětu se utvoří leskle červené plody, které na keři zůstávají až do zimy a které jsou pro lidi jedovaté. Kalina preferuje zásaditější a vlhčí půdu a může růst jak samostatně, tak skupinově. Existují stálezelené i opadavé kultivary.
KONVALINKA
Konvalinka se typicky vyskytuje v prosvětlených evropských lesích, má tedy ráda světle stinná místa s humózní půdou. Je nezaměnitelná svými drobnými květy, které rostou v hroznech. Jde o nenáročnou trvalku, která se na příznivém stanovišti pomocí oddenků ráda rozrůstá. Dosahuje výšky 20–30 cm a je jedovatá.
KOSATEC
Nejednu českou zahrádku zdobí květy kosatce a není se čemu divit. Barva jeho rozeklaných okvětních lístků se pohybuje od bílé po fialovou, přičemž jde o rostlinu, která je vcelku nenáročná a odolná. Roste z oddenků, některé druhy i z cibulek. Preferuje propustnou, humózní půdu, ve vlku může začít hnít.
MAGNÓLIE
Magnólie nebo též šácholan sice není květina, ale svými květy nejednu květinu zahanbí. Jde o dominantní strom či keř typický velkými růžovými květy se silnou vůní. Preferuje slunné i polostinné stanoviště, které je chráněné před silným větrem. Pokud magnólie nechce kvést, na vině bude pravděpodobně přemokření nebo nevhodná půda s nedostatkem živin.
MÁK
Rostlina známá z polních cest a mezí je víc než hodná nejedné zahrádky. Přestože je typicky červená, existuje nespočet různobarevných kultivarů. Dorůstá výšky 70–100 cm a preferuje kyprou a prohnojenou půdu a slunné stanoviště. Krom krásného květu vás máky potěší makovicemi, které jsou oblíbenou součástí aranžování.
ORLÍČEK
Půvab květů orlíčků působí nejen na lidské oko, ale je lákavým cílem nejednoho čmeláka, včely i motýla. Jde o vytrvalou květinu, která se vyskytuje i volně v evropské přírodě. Dorůstá výšky až 80 cm a barva květů nabývá fialových, růžových a modrých odstínů. Orlíček je nenáročný, má rád polostinné i slunné stanoviště, dejte si ale pozor na palčivý, polední žár.
PETÚNIE
Petúnie jsou jednou z nejoblíbenějších balkónovek, přesto nepřestávají překvapovat stále novými kultivary. U nás se pěstují především jako jednoletky, některé druhy ale zvládají i přezimovat. Mají rády hodně slunce a pravidelnou zálivku a hnojení. Petúnie jsou náchylné na škůdce a nemoci, často je napadají zelené mšice a různí roztoči, občas i padlí.
PIVOŇKA
Pivoňky byly ceněné už ve starověké Číně a Řecku. Jde o oblíbené trvalky, jejichž květy mohou být natolik bohaté, že je potřeba je podepřít. Jelikož jsou pivoňky dlouhověké, není od věci při jejich výsadbě myslet daleko do budoucna. Existují varianty jednoduché i plnokvěté, dřevnaté druhy dorůstají i 3 metrů. Pokud možno, vyhněte se přesazování.
SRDCOVKA NÁDHERNÁ
Srdcovka se svým velkým množstvím drobných květů má ráda polostinné stanoviště s humózní a propustnou půdou. Při sázení ji ukládejte do hloubky jen 6–8 cm, a ačkoli srdcovka dobře odolává mrazu, raději její vyčnívající kořeny přesypte mulčem. Tak ji ochráníte nejenom proti zimě, ale i proti přílišnému vysychání. Jde o jedovatou rostlinu, takže při manipulaci s ní mějte ochranné pomůcky.
ŠEŘÍK
U nás velmi oblíbený keř, případně nízký strom sice není květinou, kvete ale nespočtem krásných, vonných květů, které jsou ozdobou mnohých zahrad a parků. Květy mají nejčastěji fialovou barvu, existují ale i bílé, růžové nebo žluté druhy. Šeříky preferují slunné stanoviště a nevadí mu ani solitérní, ani keřové výsadby. Je plně mrazuvzdorný a můžete ho přihnojovat ideálně kompostem.
TULIPÁN
Kdo by neznal a neměl v lásce tulipány. Díky bezpočtu variant se najde téměř pro každého ten pravý. Tulipány mají v oblibě slunné nebo polostinné stanoviště a dobře odvodněnou půdu, kterou přihnojujemehnojivem bohatým na fosfor a draslík. Půda by měla zůstávat vlhká, ale neměla by být mokrá, aby neuhnily cibulky. Jde o víceletou rostlinu, takže je po odkvětu nechte přirozeně uschnout.
