Svíčkovec (Gaura lindheimeri) je trvalka z amerických prérií. Zatímco ale ve své domovině dorůstá i přes metr výšky, u nás dosahuje pouze 60–75 cm.
Trsnatý a vzdušný svíčkovec
Vzrostlé trsy tenkých, ale tuhých a vzpřímených stonků jsou olistěny malými protáhle kopinatými lístky a od července do října kvetou drobnými růžovými květy. Rostlina se šíří pomocí podzemních oddenků a uplatní se v trvalkových záhonech i jako předsadba keřů. Kvůli jemnému a vzdušnému vzhledu vynikne svíčkovec spíše ve větších skupinách a vhodně doplňuje např. traviny.
Svíčkovec má rád slunce a odolá suchu
Svíčkovec poroste dobře v propustné půdě na plném slunci. Je hodně odolný vůči suchu, ve vlhké půdě neprospívá. V zemině bohaté na humus doroste sice do větší výšky, trsy se ale budou rozklesávat. Dospělé rostliny se špatně přesazují.
Jako krátkověká trvalka se svíčkovec dožívá jen tří až pěti let. Podzimní zpětný řez na zhruba 10 cm ale pomůže rostlině šetřit síly na další rok, a tak prodlouží její životnost. Kromě toho se zbavíte starostí se semenáčky: na vhodném stanovišti se totiž svíčkovec vysemeňuje. Před zimními mrazy rostlinu ochráníte spadaným listím, na něž střechovitě položíte chvojí, aby listy zase neodvál vítr.
