Rostliny ochrání chvojí, listí, sláma i netkaná textilie
Co uděláte, když je zima? Obléknete si kabát – a totéž platí i pro rostliny. Těm pomůže zabalení do jutoviny nebo netkané textilie. Nevhodné jsou fólie, protože jsou nepropustné a rostlinám pod nimi hrozí hniloba. Bublinkovou fólii však můžete použít k obalení květináčů, dbejte ale na to, aby z nich mohla odtékat voda. Polystyrenová deska nebo jiná podložka zajistí tepelnou izolaci odspodu, listí, sláma nebo chvojí chrání kořeny v květináči, stejně jako v záhoně.
Přenosné rostliny přesuňte na chráněné místo
Pro nádobové rostliny, které nepřezimují v domě, najděte chráněné místo. Nejlepší je přisunout je k domovní zdi, kde aspoň zčásti využijí teplo sálající ze zdí. Přesah střechy navíc zadrží déšť – ochrana před mokrem je stejně důležitá jako ta před chladem. Nestavte rostliny na plné slunce, protože to je může, zvlášť v předjaří, probudit ze zimního klidu. Lépe jim tedy bude na stinném místě chráněném před větrem.
Sucho v zimě je pro rostliny horší než mráz
Co je pro rostliny během zimy nebezpečnější než nízké teploty? Sucho. Platí to pro stálezelené druhy, jako je kamélie nebo blýskalka. Když na jejich listy svítí slunce, odpařují vodu. Jenže když je půda zmrzlá, kořeny nemohou vodu dodávat – a listy usychají. Výsledkem může být odumření (přesněji řečeno uschnutí) rostliny. Stálezelené druhy by proto v zimě měly stát spíše ve stínu nebo by za mrazu měly být chráněny před sluncem netkanou textilií. Ty v nádobě je nutné zalévat, i když méně než v létě; ostatně zalití za dnů, kdy není půda zmrzlá, prospěje i stálezeleným dřevinám na zahradě.
Jak dlouho by měla trvat zimní ochrana rostlin
Doba, kterou nádobové rostliny stráví zabalené do zimní ochrany, by měla být co nejkratší. Po prvním mrazu v listopadu často přichází ještě dlouhé mírné období: v tom případě ochrannou textilii z rostlin sejměte. V mnoha oblastech stačí zabalit rostliny jen od ledna do března.
