Mít dobrý vztah se svými sousedy by si nejspíše přál každý, ale ne vždy tomu tak je a na vině bývají naprosto zbytečné spory. Mezi ty nejčastější patří například to, že váš strom vrhá stín do sousedovy zahrady nebo vás soused každoročně napomíná za to, že z vašeho stromu mu na jeho zahradu padá listí. Ale kdo je zde opravdu v právu? A jak si počínat, abychom neporušili zákon?
Komu patří ovoce z přečuhujících větví?
Možná to znáte, od souseda k vám přečnívá větev s jablky a pár jablíček spadlo k vám na zahradu. Můžete je sníst? Vlastnictví stromů řeší §1067 občanského zákoníku a uvádí, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemku, je strom společný. Pokud tedy spadnou ona jablíčka ze sousedova stromu k vám na zahradu, jsou vaše. Totéž ale platí také pro listí, jehličí a větve, takže pokud od souseda padá listí na vaši zahradu, nemůžete ho žádat, aby ho odklidil.
Jiná situace je, pokud je ovoce na stromě
Zůstaňme u těch jablíček, pokud k vám přesahuje od souseda větev s jablky a je-li ovoce stále na stromě, vy tato jablka česat nesmíte, naopak, musíte sousedovi umožnit vstup na váš pozemek, aby si plody otrhal. Leda by vám to osobně povolit, což se obyčejně, máte-li dobré vztahy, stává.
Sousede, ten váš strom mi stíní na zahradu: dodržujte minimální vzdálenost od hranice pozemku
Častým problémem bývá, když do naší zahrady výrazně přesahují větve a kořeny stromu, který roste na vedlejším pozemku. Majitele sice můžeme požádat, aby strom porazil, ale nebude to tak snadné. Když odmítne, s žalobou se můžete obrátit na soud, aby mu to nařídil, přičemž v tomto případě se odvoláme na §1017 občanského zákoníku, kde se uvádí, že vlastník nesmí vysazovat stromy vyšší, než 3m blíže, než 3m od hranice pozemku, u ostatních dřevin 1,5m. Na to pamatujte také vy, až budete chtít vysadit na své zahradě větší strom, vyhnete se v budoucnu případným problémům. Jestliže tam tedy takový strom už roste a my jako sousedé shledáváme rozumný důvod, proč nám vadí, máme právo na to žádat, aby ho odstranil. Rozumným důvodem by mohlo být, že stíní „nad míru přiměřenou poměrům“, o čemž pojednává i §1013 občanského zákoníku. Pokud soud shledá, že naše žaloba je oprávněná, sousedovi odstranění stromu uloží na jeho náklady.
Mít fajn souseda by chtěl dnes každý, pokud i vy, nezapomeňte, že pro to musíte také něco udělat
U chráněného stromu je situace složitější
Jenže, co když jde o strom, k jehož pokácení je nutné rozhodnutí správního orgánu, třeba podle §8 zákona o ochraně přírody a krajiny? To bude soud také zjišťovat a pak se může stát, že soud sice uzná naše argumenty, ale z důvodu ochrany stromu ho soused nebude kácet, nýbrž ho pouze upraví nebo nechá upravit odborníky.
Potřebuji pokácet strom, musím žádat o povolení?
Povolení se nevyžaduje pro pokácení ovocných stromů, které jsou na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří, stejně tak pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
