Pokud asfodelku, chasmanthe, mnohokvět nebo liliochvostec vysadíte do osluněných trvalkových záhonů, pak jim dopřejte i pomyslné místo na slunci. Nechte je vyniknout ve společnosti méně nápadných květin, které kolem těchto krásek vytvoří jen jakýsi doplňující závoj z květů. Skvělým doplňkem pro ně bude například šater latnatý, který snese i umístění v písčitých a suchých půdách nebo statice tatarská, tradiční trvalka, pěstovaná hlavně k sušení. Slušet jim to bude i ve společnosti šanty nebo šalvěje.
1. Asfodelka žlutá (Asphodeline lutea)
Asfodelka je nápadná a atraktivní suchomilná trvalka, původem z mediteránní oblasti, která dorůstá do výšky asi 100 cm. Během května až července vyrůstají z růžice trávovitých tmavozelených listů dlouhé květní lodyhy plné nádherných žlutých květů, uspořádaných v hroznovitém květenství. Asfodelka působí dobře jako soliterní rostlina, pěstovaná uprostřed trávníku nebo jako dominantní květina ve štěrkových záhonech.
Asfodelka upřednostňuje suchá a slunná stanoviště a dobře se jí daří v písčitohlinité až kamenité půdě. Rostlina je plně mrazuvzdorná, ale vyžaduje zimní ochranu, například z chvojí.
2. Chasmanthe (Chasmanthe Saturnus)
Chasmanthe patří mezi suchomilné, a tak trochu choulostivé trvalky, které vyžadují zimní ochranu před mrazem. Pěstují se z cibulí, vysazovaných od března do května doma v košíku na cibuloviny, usazeném v květináči, během května pak mohou putovat již takto předpěstované na záhony nebo zůstat v květináči na terase. Také je můžete vysazovat až přímo ven, v druhé polovině května. Zimu musí přečkat v bezmrazé místnosti.
Při venkovní výsadbě dopřejte chasmanthe místo v záhoně s dobře propustnou půdou a na přímém slunci. Nejlépe rostlina prosperuje v písčité půdě.
3. Mnohokvět (Kniphofia)
Mnohokvět pochází z jižní Afriky a Madagaskaru. Vytváří růžice úzkých a leskle zelených listů, ze kterých vyrůstají během července a srpna statné květní lodyhy, vysoké až 90 cm, které nesou nejprve hrozen trubkovitých poupat, která se postupně odspodu rozvíjejí. Mnohokvět vykvétá oranžovými i žlutými květy.
Mnohokvět vyrůstá z mrazuvzdorné hlízy, která nesnáší zimní vlhkost a vyžaduje dobře propustnou půdu a slunečné stanoviště.
4. Liliochvostec (Eremurus)
Rostlina dominantního vzhledu, kterou můžete znát i pod názvy pouštní jehla, Kleopatřina jehla či jehlice i mořská hvězdice. Pochází z pouštních oblastí Asie, a i v našich podmínkách se pěstuje jako trvalka, s mrazuvzdorností až do – 29 °C. Na péči je poměrně nenáročná. Květy vyrůstají na až 2 m vysokých květních stvolech, a vykvétají v široké škále barev, od června do července. Po odkvětu odumírají listy i stonek a hlíza liliochvostce odpočívá přes zimu v záhoně.
Liliochvostec vyžaduje umístění v dobře propustné půdě s dobrou drenáží, uškodit by jí mohlo vlhko a podmáčená půda v zimním i letním období. Hodí se proto výborně do štěrkových záhonů.
Zdroj: donapo.cz; zahradnictvi-spomyšl.cz; havlis.cz
