Akébie pětičetná (Akebia quinata) je popínavá dřevitá liána pocházející z východní Asie. U nás na zimu opadává. Rostlina rychle roste (ve své domovině až 15 m za rok, u nás až 2 m ročně) a její výhony dřevnatějí.
Vanilkově vonné květy akébie
Akébie obvykle dorůstá do výšky 5 až 10 m a vyznačuje se dlanitě složenými pětičetnými listy na delším řapíku. V květnu vykvétá převislými hrozny samičích a samčích květů příjemné vanilkové vůně. Samčí květy jsou jemnější a mají růžovou až světle nachovou barvu (vzácně i světle zelenou nebo bílou), samičí jsou větší a fialově až hnědočerveně zbarvené.
Zatímco u nás se "jen" kocháme květy, v Číně se z listů akébie připravuje čaj a mladé výhonky se přidávají do salátů.
Po opylení vytváří akébie exoticky vypadající růžový až fialový plod, který se v době zralosti podélně rozevírá. Může být 5 až 10 cm velký a je vyplněný bílou slizovitou dužninou s černými semeny. Tvoří se však jen na rostlinách starších pěti let a pouze v případě hodně teplého jara a léta.
Akébie: okrasná, ale i léčivá liána
Akébii vyhovuje slunné místo či polostín a středně vlhká až sušší propustná půda. Nutností je opora, po níž se může pnout. Výhony je možné samozřejmě různě ovíjet, zkracovat nebo jinak upravovat. Řez ale není nutností a rostlina netrpí ani na choroby a škůdce. Množit ji lze letními řízky. Za silnější zimních mrazů je dobré nastlat kolem kořenů listí nebo chvojí.
U nás se akébie pěstuje jako okrasná rostlina, ale v Asii, resp. Číně se její výhony a kořeny již staletí využívají v tradiční medicíně, příp. kuchyni. Díky obsaženým látkám mají totiž antibakteriálními účinky, fungují jako analgetikum a snižují horečku, používají se rovněž ke zmenšení otoků nebo jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny.
