Durmanovec (lat. Brugmansia) pochází z jižní Ameriky, dnes se ovšem ve volné přírodě už nevyskytuje a je udržován pouze v kultuře. U nás se pěstuje jako přenosná rostlina, kterou je třeba zimovat mimo mráz. Nejčastěji se setkáte s některým z okrasných kultivarů. Název durmanovec se ale moc neujal, spíše se používá počeštěná brugmansie nebo uvedené andělské trumpety. Ty jsou odvozené od velkých a dlouhých květů durmanovce, které mohou měřit 20 až 30 cm.
Jak rozeznáte durmanovec od durmanu
Durman (lat. Datura) rozeznáte od durmanovce nejsnáze v době květu nebo později podle plodů. Květy durmanu totiž rostou vzpřímeně a vzhůru, zatímco květy durmanovce jsou převislé a směřují dolů. Plod durmanu je navíc suchý a ostnitý, naopak dužnatý plod durmanovce má hladký povrch. Odlišný je i tvar listů: u durmanovce oblý, u durmanu laločnatý.
Durman je jednoletá rostlina, zatímco durmanovec je vytrvalý druh schopný vytvořit polokeře vysoké i několik metrů. U nás se ovšem kvůli zimě pěstuje durmanovec jako nádobová rostlina, která dorůstá max. do dvou metrů. Vytváří podlouhlé listy (cca 20 cm velké) porostlé zespodu jemnými chloupky. Květy durmanovce měří i 30 cm, mohou mít bílou, žlutou nebo růžovou barvu a bývají vonné. Většina druhů otevírá květy v noci, kdy je opylují hlavně lyšajové nebo netopýři, přes den je navštěvují i včely (to už ale bývají bez pylu). Květy durmanovce vydrží oproti durmanu také déle kvést. Pozor, obě rostliny – durman i durmanovec – obsahují jedovaté alkaloidy s halucinogenními účinky.
Durmanovce hodně zalévejte a přihnojujte
Jakmile na jaře nehrozí mrazíky (od poloviny května), přeneste přezimované durmanovce z interiéru ven. Odstraňte z nich všechny odumřelé listy, příp. jiné části, a můžete je i upravit řezem. Rostliny pěstované v nádobách se doporučuje přesazovat jednou za dva roky do čerstvé půdy. Na přímé slunce rostliny ale postupně přivykejte.
Jelikož v sezoně vytvoří durmanovce velké množství zelené hmoty, potřebují hodně vláhy i živin. Přihnojovat se je doporučuje každý týden až dva, a to komplexními tekutými hnojivy, z nichž se živiny rychle uvolňují. Při nedostatku vody rostliny okamžitě svěšují listy a přestávají kvést, po zalití však velice brzy regenerují. S prvními mrazíky se opět přenášejí na světlé zimoviště s teplotou 10 až 14 °C a mírnou zálivkou. Zimní opad listů není na závadu, zjara rostliny zase obrazí. Napadat je mohou mšice, svilušky, vlnatky nebo molice.
Volný růst v zahradě andělským trumpetám svědčí
V sezoně můžete durmanovce vysadit i přímo do zahrady. Volný prostor jim svědčí – nejsou omezované nádobou, a navíc netrpí stresem z nedostatku vláhy, který je pro pěstování v květináčích typický (půda v nádobách mnohem rychleji vysychá než půda v záhonu).
Po jarní aklimatizaci v polostínu vyberte rostlinám osluněné, ale pokud možno před větrem chráněné místo s vyhnojenou kyprou půdou. Po vysazení do venkovní půdy je hojně zalijte a nezapomeňte na přihnojování. Rostliny více pokvetou a výrazně zmohutní, proto se nebojte je během léta řezem upravovat. Běžně durmanovce dorůstají do podoby keře, chcete-li tedy tvar stromku, musíte je k tomu dovést řezem. Na podzim rostliny zastřihněte, vyryjte, zredukujte i jejich kořenový bal a opět přesaďte do květináčů a přestěhujte je na zimoviště.
Durmanovce si nejsnáze namnožíte řízkováním
Okrasné durmanovce se množí řízkováním (botanické druhy se množí v březnu semeny). Použít můžete vrcholové nebo stonkové řízky, které by měly být silné asi jako prst a dlouhé 20 cm. Řízkům ponechte jen nejvýše nasazené listy, ostatní odstraňte. Po zakořenění ve vodě řízky vysaďte do nádob.
Řízkovat můžete durmanovce na podzim, kdy rostliny před přesunem na zimoviště stejně zastřiháváte, nebo na jaře. Při podzimním řízkování máte k dispozici více materiálu, jarní řízky se zase snáze ujímají.
