Bergenie čili badany, jak se jim říká česky, se do Evropy dostaly z Asie v 18. století. Dnes se v zahradách nepěstují původní druhy, nýbrž především odrůdy a kříženci bergenie srdčitolisté (Bergenia cordifolia).
Květy bergenie lákají na nektar první včely
Bergenie mají květy v různých odstínech růžové a červené, ale i v bílé, některé odrůdy rozkvétají už v březnu, hlavní období kvetení však připadá na duben. Za velmi mírných zim lze dokonce už v únoru objevit první květní stvoly, jak se nad velkými kožovitými listy natahují k pozdně zimnímu slunci a lákají na nektar první včely.
Listy bergenií dodávají záhonům strukturu
Tyto dlouhověké trvalky jsou dobrými partnery pro kombinace s cibulovinami, ať už bílými bledulemi a sněženkami, nebo žlutými narcisy. Zvláště pěkně působí, když růžově kvetoucí bergenie tvoří spolu s modrými hyacintovci nebo ladoňkami hustý koberec květů pod listnatými dřevinami. A po odkvětu, když cibulovinám začne vegetační klid, budou nápadné listy bergenií i nadále dodávat záhonu strukturu.
Pěstování bergenií zvládne i začátečník
Bergenii je jako dlouhověké trvalce nejlíp, když ji necháte na stejném místě. Pokud se příliš šíří nebo polevuje v květu, vyjměte na jaře oddenky z půdy, rozdělte je a kousky znovu zasaďte. Na jaře rovněž z rostlin odstraňte odumřelé listy a po odkvětu plody. Další péče netřeba.
Pokud u bergenií narazíte na obloukovitě vykousané okraje listů, jedná se o známku napadení lalokonosci. Brouky proto pečlivě vysbírejte a proti larvám aplikujte parazitické hlístice.
Zdroj: autorský článek převzatý z tištěné verze časopisu
