Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) pochází z Evropy a západní Asie. V přírodě se vyskytuje hlavně na vlhčích místech – v příkopech, kolem potoků a řek, na okrajích světlých lesů... Má ráda těžší půdy bohaté na dusík, nejlépe v polostínu, roste ale i ve stínu a při dostatečné vlhké půdě toleruje i slunce. Často se proto vyskytuje v zahradách, kde je vnímána jako plevel, který se těžko likviduje.
Bršlice jako nezničitelný plevel
Bršlice se rychle rozrůstá pomocí podzemních výběžků, oddenků, kterých není snadné se zbavit. Pomáhá jen časté pletí, používání rycích vidlí, pečlivé mulčování nebo opakované použití herbicidů. V rozrůstání do okolí jí zabrání i umístění plastových nebo plechových pásů nebo jiných bariér do půdy. Kvetení bršlice lze regulovat sečením.
Jarní plevele nelikvidujte, ale snězte
Listy bršlice jsou zdravé a chutné
Bršlici můžete na vyhrazeném místě také záměrně pěstovat. Její listy totiž obsahují látky, jako jsou vitaminy, stopové prvky apod., kterých má lidské tělo po zimě nedostatek. Mladé a křehké listy bršlice se proto často přidávají do jarních salátů, pomazánek, nádivek, polévek, smoothie nebo se upravují jako špenát. Mají lehce kořenitou chuť.
Často zmiňované je i středověké využití bršlice proti dně, která se někdy označuje jako podagra, podle čehož mělo vzniknout i latinské jméno bršlice (Aegopodium podagraria).
Jak rozeznat svlačec a podobný opletník
Okrasný panašovaný kultivar bršlice
Méně invazivní má být panašovaný kultivar bršlice 'Variegatum', který se vyznačuje světle zelenými listy s krémově bílým okrajem. Rostlina dorůstá do výšky 40 cm a v květnu až červnu kvete bílými květy. Uplatní se zvláště jako půdopokryvná trvalka do polostínu pod stromy nebo na místa, kde se jiným rostlinám nedaří. Pozor ale, podle některých zdrojů se tento kultivar šíří stejně jako původní druh a je nutné mu vymezit pevné hranice.
