Neuděláte tedy chybu, když se rozhodnete pro aromatické polokeře, jako je levandule, rozmarýna nebo santolína. Stačí se na ně podívat: úzké stříbrošedé listy jsou před prudkým slunečním světlem chráněny jemnými chloupky, a protože mají malou plochu, odpařuje se z nich méně vody. Můžete je kombinovat třeba s různými druhy šalvěje, marulkou lékařskou, mavuní nebo kosatci. Na jaře mezi ně vnesou barvu botanické tulipány a narcisy.
Existuje hodně trvalek, kterým je v sušších a teplých podmínkách dobře, a ještě přitom krásně vypadají. Třeba perovskie, třapatkovky, okrasné bodláky...
Rostliny ze stepí a prérií mají perspektivu
Teplé a suché klima svědčí také rostlinám pocházejícím ze stepí východní Evropy a střední Asie. Jsou přizpůsobeny kontinentálnímu klimatu se studenými zimami a suchými léty. Obvykle mají malé listy pokryté jemnými chloupky nebo lesklou vrstvičkou vosku. Na zahradě je mohou reprezentovat asfodely, řebříčky, pryšce, máčky, sápy, plesnivky a z trav třeba strdivky a kavyly.
Zdá se, že hvězdnou budoucnost ve středoevropských zahradách mají zajištěny prérijní rostliny ze Severní Ameriky, které na jaře raší poměrně pozdě a rozkvétají až ve vrcholném létě. Protože koření hluboko v půdě, dobře se vyrovnávají s obdobími sucha. Také jejich listy, podobně jako u rostlin ze stepí, jsou přizpůsobeny životu na prudkém slunci. K nejoblíbenějším patří třapatky a třapatkovky, krásnoočka, pupalky, baptisie nebo janeby, za objevení určitě stojí Pycnanthemum pilosum, která se někdy prodává pod názvem „americká horská máta“.
Tip na výsadbu: rozkvetlý záhon inspirovaný stepí
Všehochuť překypující barvami a tvary vychází z lučních společenstev. Při zakládání takového záhonu myslete na to, že se v něm bude dařit jen druhům, kterým vyhovují podmínky na vybraném stanovišti. Sesaďte je do početných skupin. V době kvetení tak budou působit jako přirozeně vzniklá plocha. Pro většinu trvalek v tomto případě platí: na metr čtvereční počítejte s pěti až šesti rostlinami, u trav se třemi až čtyřmi. Zasadíte-li je příliš hustě, zkrátíte jejich životnost. Co vysadit?
- Řebříček 'Credo' (Achillea filipendulina ’Credo’ nebo A. millefolium 'Credo', pravděpodobně jde o jejich křížence): výška 80 cm; zářivě žlutá květenství, která po odkvětu zbělají, se objevují v červnu a červenci a po seříznutí znovu v září.
- Dobromysl (Origanum ’Herrenhausen’): výška až 50 cm; růžovofialové květy se objevují v červenci až září.
- Bělotrn modrý (Echinops ritro): výška 80 cm, modrofialová kulovitá květenství v pozdním létě.
- Proso (Panicum ’Northwind’): výška 150 až 180 cm; vzpřímený růst; modrozelená stébla.
- Limonka širokolistá (Limonium latifolium): výška 80 cm, v létě se objevují modrofialová závojovitá květenství.
- Děhel dahurský (Angelica dahurica): výška až 180 cm; bílé okolíky v červenci a srpnu; stanoviště by nemělo být příliš suché.
Tip na výsadbu: záhon ve stylu Středomoří
Záhon jako přenesený ze slunného Středomoří by měl mít dobře připravenou půdu. Rostliny, které jsou v něm zasazeny, totiž potřebují lehkou, propustnou půdu chudou na živiny; dlouhodobě vlhká půda pro ně může být osudná. Proto před výsadbou půdu zryjte a vylehčete přidáním písku nebo oblázků. Nejsnáz to uděláte, když na povrch půdy nasypete asi centimetrovou vrstvu písku a kamínků a zaryjete ji. Po výsadbě zakryjte povrch půdy šedým štěrkem nebo drceným vápencem. Tak se půda po dešti nerozbahní. Vyzkoušejte:
- Česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon): výška 70–100 cm; purpurové květy se objevují v červenci; zimovzdorný.
- Perovskie lebedolistá (Perovskia atriplicifolia ’Little Spire’): výška 60–80 cm; levandulově modré květy v srpnu a září, stříbřité olistění.
- Mnohokvět (Kniphofia uvaria ’Mango Popsicle’): výška 60 cm; oranžovočervené květy od června do října; stálezelený, na jaře seřízněte nadzemní část.
- Kostřava atlaská (Festuca mairei): výška až 1 m; doba kvetení v červenci a srpnu; převislé šedozelené listy.
- Pryšec sivý (Euphorbia seguieriana ssp. niciciana): výška 40–60 cm, žluté květy od června do října.
