Ponechme stranou design samozavlažovacích truhlíků, možnosti jejich umístění, zavěšení atd., a soustřeďme se jen na systém zavlažování. Pokud totiž chcete odjet na dovolenou a rostliny na balkoně „svěřit“ samozavlažovacímu truhlíku – musí správně fungovat, tzn. zavlažovat, ale nepřemokřovat.
Po výsadbě zalévejte rostliny shora do jejich ujmutí a rovnoměrného provlhčení půdy, poté už doplňujte vodu do zásobníku.
Foto: Shutterstock
Jak funguje samozavlažovací truhlík
Základem každého samozavlažovacího truhlíku je vnitřní vyjímatelné dno, které odděluje prostor mezi půdou a závlahovou vodou (někdy se označuje jako samozavlažovací vložka). V něm mohou být umístěny otvory pro protažení textilních knotů nebo může být vytvarováno do tzv. vzlínacích kuželů (jedná se vlastně o duté a na špici perforované hroty, na nichž je vnitřní dno v truhlíku postaveno). Z boku truhlíku bývá umístěna „šachta“ s nalévacím otvorem k doplňování vody.
V případě truhlíku s knoty je nutné ještě před osázením nádoby provléknout nasákavé knoty příslušnými otvory v zavlažovací vložce a to tak, aby jejich konce byly po dolití závlahy do truhlíku vždy ponořené ve vodě. Po nich pak bude voda vzlínat vzhůru a zvlhčovat půdu. U truhlíků se vzlínacími kužely (musejí být perforované) je zase potřeba tyto kužely naplnit půdou (dobře ji utužte) – voda bude ze spodní části truhlíku do horní vzlínat právě přes ni.
Některé rostliny mají velkou spotřebu vody, třeba petúnie. Při delší než týdenní dovolené se proto raději domluvte se sousedy, ať vodu do samozavlažovacího truhlíku doplní.
Foto: Shutterstock
Jak putuje voda samozavlažovacím truhlíkem
Po nalití vody do nálevky se začne plnit spodní část truhlíku, která slouží jako zásobárna vody (o výšce hladiny vás zpravidla informuje hladinoměr). Odtud voda vzlíná prostřednictvím knotů nebo kuželů do horní části truhlíku s půdou, která je tak odspodu zvlhčována.
Aby během dešťů nedošlo k nadměrnému naplnění truhlíku vodou a její hladina nezasahovala do půdy, je důležité, aby byl truhlík vybaven přepadovým otvorem, kterým přebytečná voda odteče. Tento otvor by měl být v truhlíku umístěný pod úrovní samozavlažovací vložky (jen tak se voda nikdy nedostane do půdy a nebude ji rozbahňovat). Výška přepadu by měla také umožnit, aby mezi maximální hladinou vody a vnitřním dnem byla vzduchová mezera (v samozavlažovací vložce bývají často otvory pro prostup vzduchu půdou).
Samozavlažovací truhlík se hodí jak pro okrasné rostliny, tak pro užitkové.
Foto: Shutterstock
Co musí samozavlažovací truhlík obsahovat
Samozavlažovací truhlík musí tedy mít dvojité dno (samozavlažovací vložku s textilními knoty nebo vzlínacími kužely). Dále musí disponovat zalévací šachtou s nálevkou k doplňování vody do spodní části truhlíku, hladinoměrem s ukazatelem minimální úrovně vody, odtokovým otvorem a prostorem pro cirkulaci vzduchu. Důležitý je i poměr prostoru pro půdu a pro vodu: podle odborníků by měl být zhruba 2:1.
Jak hospodařit s vodou na zahradě efektivně a úsporně
Jak často doplňovat vodu v samozavlažovacím truhlíku
Na četnost dolévání vody do samozavlažovacího truhlíku neexistuje jednoznačná odpověď. Odvíjí se totiž od velikosti truhlíku a jeho umístění, od konkrétních rostlin, jejich velikosti a nárocích na vláhu, na počasí atd. Není nutné mít ale rezervoár vody stále plný, vždy se orientujte spíš podle vlhkosti půdy.
Po osázení truhlíku menšími sazenicemi je však vhodné zalévat rostliny určitou dobu jen shora, tj. přes půdu (dokud se neujmou a půda se rovnoměrně neprovlhčí). Poté už stačí jen nárazově doplňovat vodu do zásobníku (podle konkrétní potřeby a hladinoměru).
