Klíčem je správně vybrané místo s dostatkem proudícího vzduchu, které musí být osluněné – jen tak budou keříky vřesu husté, správně zbarvené a pokvetou.
Další podmínky pěstování
Půdu vyžaduje vřes lehkou, propustnou a hlavně kyselou (pH 4,5 až 5,5), může být i sušší a chudší. Výsadbu proveďte do volného prostoru, kde rostlinám nehrozí houbové nemoci. Hnojení rostlin není nutné, postačí jim listovka nebo vyzrálý kompost. Pokud se pro hnojení přesto rozhodnete, tak volte jen hnojiva pro vřesovištní rostliny. Termínem hnojení je jaro po provedeném řezu. Závlaha rovněž odpadá, nezbytná je jen u nově vysazených rostlin a při extrémním suchu. Ideální je dešťová voda.
Vřes je výbornou nektarodárnou a pylodárnou rostlinou.
Doporučení ohledně výsadby
Rostliny vysazujte mladé, ujmou se snadněji než starší rostliny. Hloubku zvolte tak, aby se spodní větvičky vřesů dotýkaly povrchu půdy nebo mulče. Velikost sponu by měla být 20 až 25 cm. Vždy vysazujete vřesy jedné odrůdy, max. dvou nebo tří a každou ve větší skupině. Výsadba pak bude vypadat lépe a přirozeněji. Po zasazení pokryjte prostor mezi rostlinami kůrovým mulčem – rostou pomalu a bude trvat, než se porost zapojí.
Jarní řez a snadné hřížení
Vřesy časem odspodu vyholují. Prevencí je jarní řez, který brání předčasnému stárnutí rostlin. Hloubka řezu se odvíjí od intenzity růstu – čím více a bujněji rostliny rostou, tím hlouběji je můžete seříznout. Vždy by na nich ale měly zůstat nějaké listy. U některých odrůd postačí jen odstřižení odkvetlých květů, jiným prospěje zkrácení až o dvě třetiny.
Množení vřesů se provádí zpravidla hřížením. Nejspodnější větvičky přichyťte drátěnou sponkou k půdě a v místě uchycení je zahrňte zeminou nebo kompostem. Za několik týdnů, během nichž přichycené větvičky zakoření, můžete nové sazenice odstřihnout od mateční rostliny a přesadit na jiné místo. Množit vřesy lze během léta i řízkováním.
