Název „denivka“ (lat. Hemerocallis) připomíná známou vlastnost těchto oblíbených trvalek: každý jednotlivý květ vydrží jen jeden den. Nesoustředěný pozorovatel by si toho ani nemusel všimnout, protože den co den se zároveň otevírají květy nové, takže rostlina vydrží kvést bez přestávky několik týdnů.
Odrůdy denivek bohatě kvetou, ale šarm mají i původní druhy
Denivky se těší velké oblibě po celém světě. Svědčí o tom více než 80 tisíc registrovaných odrůd. Mnoho z nich pochází z USA, kde každoročně přibývají desítky novinek. Ne všechny jsou ale vhodné do našeho klimatu. Renomovaná zahradnictví proto nabízejí jen odrůdy, které v tuzemských zahradách spolehlivě kvetou a přezimují.
Moderní odrůdy dokážou vytvořit víc než 300 květů za sezonu a na stonku byste najednou napočítali třeba až 40 poupat. Jiné dlouho kvetoucí rostliny schopné takových výkonů jsou často krátkověké, denivkám však životní energie vydrží až do požehnaného věku.
I původní druhy však disponují nezpochybnitelným šarmem. Například denivka citronová (H. citrina) otevírá své žluté květy až ve večerních hodinách, aby vůní přilákala noční motýly.
Denivka kvete ve všech barvách kromě modré
Rozmanitostí tvarů a barev květů dokáže denivky předčit málokterá trvalka: měřit se s ní mohou snad jen kosatce... Kromě čistě modré jsou v sortimentu druhů a odrůd zastoupeny snad všechny barevné odstíny. Navíc máte na výběr z miniaturních, velkých nebo pavoukovitých květů, které mohou být jednoduché, plné nebo s nápadnou kresbou. Rané odrůdy mohou někdy na podzim znovu rozkvést.
Pro každý typ se navíc najde vhodný partner. Časně kvetoucí denivky hezky ladí s kosatcem sibiřským a pivoňkami. Ty s letními květy se dobře vyjímají ve společnosti plamenky latnaté a zvonku mléčného. K pozdním odrůdám se hodí například záplevák a sasankovka hupejská.
Denivka je květinou inteligentních lenochů
Podle druhu a odrůdy dorůstá denivka do výšky 30–150 cm a jsou pro ni typické úzké trávovité listy, které dobře snášejí seříznutí. Rostlina má ráda slunná až polostinná místa s nepříliš suchou zahradní půdou. Vysazuje se nejčastěji ve skupinách. Na jaře uvítá přihnojení a málo kvetoucí trsy rozdělení.
Známý šlechtitel trvalek Karl Foerster jednou označil denivku za „květinu inteligentních lenochů“. Nejenže je s ní málo práce, navíc pomáhá s péčí o záhony. Převislé listy zakrývají zatahující cibuloviny. A mezi vzrostlými denivkami nemají ani plevele šanci prorazit. Argumentů, proč si tuto trvalku vysadit do vlastní zahrady, je tedy dost.
