Živý plot má na život v zahradě velký vliv. Nemá jen chránit soukromí, funguje i jako větrolam, tlumí hluk a snižuje množství prachu z ulice, pro zbytek zahrady vytváří pozadí, může ji i členit... Proto si předem ujasněte, jestli chcete plot pravidelně stříhaný a tvarovaný nebo volně rostoucí, stálezelený nebo opadavý, s vonnými květy, jedlými plody či prostorem pro hnízdění ptáků atd. Možností je mnoho. Neváhejte a sázejte, dokud definitivně nezmrzne půda.
Stříhaný a tvarovaný živý plot
Živému plotu z buku a habru listy sice v zimě opadají, ale přes léto spolehlivě plní svou funkci. Jsou neprůhledné a chrání před větrem, prachem i vzduchem znečištěným výfukovými plyny. Pro pravidelně řešenou zahradu jsou nejvhodnější stříhané živé ploty z tisu nebo zeravu, ale než vytvoří dvoumetrovou zelenou stěnu, bude to trvat mnoho let.
V teplých oblastech můžete do volných, nestříhaných, ale i stříhaných živých plotů vysadit bobkovišeň. Silně mrazuvzdorné jsou odrůdy ’Etna’ a ’Mano’. Listy bobkovišní připomínají vavřín a hodí se do zahrad ve středomořském stylu.
Volně rostoucí živý plot
Nechce-li se vám stříhat živý plot, vysaďte volně rostoucí. Ten se většinou zakládá jako dvouřadá výsadba z nenáročných keřů ozdobných květem – například ze zlatice, meruzalky, trojpuku, vajgélie nebo zimolezu. U volně rostoucího živého plotu počítejte se šířkou okolo tří metrů. Krásné jsou volně rostoucí živé ploty z jednoho rodu rostlin, například z keřových a botanických růží či tavolníků. Volně rostoucí plot můžete nahradit rozvolněnou skupinou keřů doplněnou vyššími zplaňujícími trvalkami.
Zmlazení keřů v živém plotu
Je-li listnatý živý plot příliš vyholený nebo přerostlý, můžete jej zmladit hlubokým řezem a obnovit tak jeho potřebnou výšku. Nejvhodnějším obdobím je pozdní podzim nebo zima. Ideální pro toto opatření je podzimní nebo zimní den, kdy nemrzne. Pákovými nůžkami nebo pilkou zkraťte všechny větve na 10–15 cm. Jestliže se keř začíná odspodu sám zmlazovat, nechte mladé, silné, zdravé výhony o něco delší než staré dřevo.
