S nástupem jara nejprve zbavte trvalky krytu z chvojí nebo listí. Po zimě bývá obvykle mokrý a ztěžklý, a zabráníte tak zbytečnému zahnívání nebo zaplísnění rostlin. Trvalky navíc začnou díky zvýšenému přísunu světla a rostoucím teplotám rychle rašit. Zkontrolujte také, jestli nebyly během zimy povytažené mrazem ze země, zvláště na skalce, a pokud ano – opatrně je vsaďte zpět a přihrňte k nim půdu.
Okrasný záhon na jaře zbavte zimní ochranné nastýlky a odstraňte z něj rostlinné zbytky.
Foto: Shutterstock
Zpětný řez dodá trvalkám sílu
Suché výhony z minulého roku, které během zimy chránily trvalky před vymrznutím a jejichž květenství zároveň zdobila zimní zahradu, je nutné nyní odstranit. U vysokých trvalek, jako jsou třeba třapatkovky (Echinacea) nebo sápy (Phlomis), seřízněte stonky u země (5 až 10 cm nad zemí), spodní listy ponechte. U menších rostlin použijte nůžky, u větších trsů, např. u okrasných trav, využijte křovinořez.
Stálezeleným trvalkám, jako jsou bergenie (Bergenia) nebo čemeřice (Helleborus), zkontrolujte listy a poškozené odstraňte. U poloopadavých rostlin, jako je levandule (Lavandula), odstřihněte starší vyholující výhony, abyste podpořili rašení. Záhony na závěr vyčistěte a zbavte rostlinných zbytků.
Čím a jak hnojit na jaře trvalky
Aby se však trvalky plně rozvinuly do své krásy, potřebují v závislosti na své velikosti, vzrůstu, době kvetení a stanovištních nárocích rozdílné množství živin. Obzvlášť náročné jsou bujně kvetoucí vzrůstné trvalky, jako stračky (Delphinium) nebo plamenky latnaté (Phlox paniculata), bez hnojení se naproti tomu obejdou skalničky, kterým vyhovují spíše chudé půdy.
Pro smíšené záhony je nejlepším hnojivem vyzrálý kompost. Na jaře (i na podzim) jím proto pokryjte povrch půdy ve vrstvě vysoké přibližně 5 cm. Do hodně písčité půdy můžete ještě vmíchat pevné minerální nebo organické hnojivo. Rychle působící hnojiva (kapalná nebo hnojiva se stabilizátorem dusíku) použijte jen tehdy, pokud na rostlinách zjistíte známky akutního nedostatku živin, například žloutnutí listů.
Závlaha, mulčování a opora trvalek
Kromě přihnojování je pro trvalky podstatná také dostatečná zálivka a v nezapojeném porostu i pravidelná likvidace plevelů. Obojí však můžete částečně nahradit dostatečně silnou vrstvou mulče.
Pro trvalky s dlouhými květními stonky, které mají sklon k poléhání, nebo s těžkými květy, například pivoňky, plamenky latnaté, mák východní a stračky, je důležitá i včasná příprava opory. Někdy stačí dřevěné tyčky, jindy kovové kruhové podpěry.
Trvalky: potřebují zmlazení, nebo ne?
Jarní dělení trsů trvalek
Na jaře je rovněž vhodná doba k dělení trvalek, které kvetou v pozdním létě a na podzim. Rozdělit můžete například plamenky, rudbekie, kokardy, kopretiny, hvězdnice nebo chryzantémy.
Pro snadné vyjmutí trsů z půdy použijte rycí vidle. Kořenový bal očistěte od přebytečné půdy a pomocí nože rozdělte trs tak, aby měl každý oddělek dostatek kořenů a vegetační vrchol. Narašenou nadzemní část rostlin zkraťte na 10 cm a kořeny zhruba na 8 cm (podle druhu a konkrétní rostliny). Nově vzniklé samostatné rostliny hned vysaďte a zalijte.
