Jak pěstovat violky neboli fialky?
Určitě znáte kvetoucí koberce ať již bíle, nebo fialově zbarvených kvítků. Správný botanický název pro známou fialku je violka vonná (Viola odorata) a pod tímto názvem si ji také můžete v zahradnictví nebo na e-shopech zakoupit. Odborná literatura uvádí, že existuje až 650 druhů violek. Kromě tradiční, modrofialové barvy květů, můžeme pěstovat také druhy s květy barvy bílé, růžové a světle žluté. Fialky jsou vysoké od 10 do 25 cm a kvetou od března do června a pak ještě od října do května, v závislosti na druhu.
Jaké má fialka nároky?
Vzhledem k tomu, kde všude můžeme ve volné přírodě fialky nalézt, je zřejmé, že žádné zvláštní nároky tato rostlina nemá. Samovolně se tak objeví na vaší zahradě nebo v trávníku, kde je ale brána jako nechtěný plevel. Je to rostlina velmi nenáročná, nevyžaduje žádnou speciální péči a máte-li přírodní či venkovskou zahradu ve stylu anglické zahrady, můžete fialky využít jako půdopokryvnou rostlinu pod keře či stromy, nebo na okraj záhonu. Dobře prosperuje na slunci či polostínu v mírně vlhké, ale i suché půdě. Stejně dobře se jí bude dařit v nádobě na balkoně či terase, takže nemáte-li zahradu, i vy se můžete těšit z její krásy a hlavně vůně.
Ne všechny violky voní
U nás můžete kromě klasické violky vonné, pěstovat také další dva druhy, které jsou poměrně časté. Naší fialce se nejvíce podobá violka floridská (Viola sororia), která je větší, má i větší květy a začíná kvést v době, kdy fialka vonná odkvétá, tedy od dubna až května. Oproti naší fialce má ale nevýhodu, vůbec nevoní. Takže, pokud milujete převážně typickou fialkovou vůni, tento druh nebude nic pro vás. Dalším druhem je violka rohatá (Viola cornuta), která připomíná malé macešky, kvete v různých barevných odstínech a dobře se kombinuje s jinými jarními rostlinami. Jedná se o stálezelený druh, pochází ze Španělska a má jedlé květy, takže až budete vyrábět letní salát, klidně pár kvítků violky do něj přimíchejte.
S kým si violky nejlépe rozumí?
Krásné kombinace docílíte například kombinací violek se sedmikráskami a pomněnkami, s cibulovinami nebo klidně s bylinkami, jako je rozmarýn a mateřídouška, dobře se jim daří jak na volných záhonech, tak v různých nádobách.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.