Letní sucha dávají trávníkům zabrat. Podle zahradnice Heleny Šteinerové je v březnu ale ještě brzy na posouzení, zda se trávník po prodělaném suchu zotaví, anebo ne. Rozhodnutí by mělo padnout na přelomu dubna a května, kdy všechny trávy začnou naplno růst.
Nebylo by lepší suché trávníky rovnou obnovit?
„Domnívám se, že i ti, kteří během sucha nezalévali nebo zalévat nemohli, zjistí, že se trávník dokáže alespoň částečně vzpamatovat. Trávy jsou poměrně odolné rostliny,“ říká zahradnice. „Problém je, že se lépe zotaví tužší trávy, které nejsou v trávníku úplně vítané. Žádoucí druhy, jako jílek vytrvalý nebo lipnice luční, se po dlouhotrvajícím suchu vzpamatovávají poměrně špatně. Naproti tomu jednoletá, trsnatě rostoucí lipnice roční, pro trávník spíš nezajímavá kvůli svým světlým, ležatě rostoucím stéblům, se v uplynulých sezonách bohatě vysemenila a zaplnila mezery po trávách, které nepřežily.“
V březnu tedy nemáme s trávníkem dělat nic?
„Ale ano! Doporučuji časné hnojení, jakmile přestane být půda zmrzlá. Kořeny trav začínají růst už při teplotě několik málo stupňů nad nulou a vyžadují přísun živin. Jestliže ho nemají, nic se nestane. Bude-li v půdě dusík, kořeny ho využijí. Kořenový systém se plně rozvine, a to je nezbytný předpoklad pro to, aby trávy lépe čelily případnému suchu. Brzy po přihnojení trávníku začnete pozorovat, jak se zežloutlé listy rychle zbarvují dozelena,” vysvětluje Helena Šteinerová.
Čím bychom měli trávník přihnojovat a kdy?
„První dávku by mělo tvořit minerální hnojivo, protože čistě organické hnojivo účinkuje, až když naplno pracují půdní organismy. V březnu je ale půda ještě příliš studená. Aby organická hnojiva mohla příznivě působit, vyžadují teplotu půdy nad 10 °C. To bývá obvykle až na konci dubna, kdy nastává čas pro druhé hnojení,” říká zahradnice.
Pro třetí hnojení na počátku léta doporučuje použít podzimní hnojivo. Obsahuje totiž hodně draslíku, který zvyšuje odolnost rostlin proti vedru. Počtvrté lze hnojit na přelomu července a srpna a naposledy na sklonku září.
Jak pomůže trávníku po zimě vertikutace?
„Vertikutace se často přeceňuje. Trávy, které jsou součástí běžného trávníku, jako je jílek vytrvalý nebo lipnice luční, mají tak měkké listy, že je při optimální vlhkosti rychle rozloží půdní bakterie, aniž by se tvořila travní plsť,“ odpovídá Helena Šteinerová.
Mnoho lidí podle ní navíc vertikutuje příliš hluboko. „Vertikutátor není fréza! Stroj by měl proříznout pouze travní drn a půdy se jen lehce dotknout. Pokud budete zařezávat příliš hluboko, pronikne pod povrch příliš vzduchu a světla a k životu se probudí spící semena plevelů. Po čtyřech týdnech budete mít v trávníku víc plevelů než předtím. Jestliže se přece jen pustíte do vertikutace, rozhoďte hned v následujícím kroku travní semeno.“
Travní směsi a travní koberce do sucha: fungují?
„Travní směsi na suchá stanoviště většinou obsahují vyšší podíl kostřavy rákosovité, která snáší sucho lépe než naše běžné trávy. Vyžaduje ovšem odlišnou péči. Kostřava rákosovitá si žádá vyšší sečení. Při opakovaném sečení na 3 cm z trávníku časem zmizí. Jestliže se seče na výšku 5–6 cm, zakoření tráva hlouběji, a to jí umožní lépe zvládat sucho,“ objasňuje zahradnice.
Kostřava rákosovitá se ale musí také přihnojit během zimy. „Ideální je dávka dusíkatého hnojiva v polovině prosince. To je doba, kdy na hnojení nikdo nemyslí. Pokud uvedená doporučení vezmete v potaz, poznáte, že kostřava je na suchá stanoviště špičková.“
Co dalšího můžeme při péči o trávník ještě udělat?
„Při teplotách vzduchu okolo 35 °C, může teplota travního drnu dosahovat 55 °C a více. Vedrem tak netrpí pouze trávy, ale i půdní organismy. Proto má smysl právě teď použít preparáty, které život v půdě podpoří. Organické hnojivo není schopné poskytnout půdě nic, jestliže v ní nežijí mikroorganismy a drobní živočichové,“ dodává Helena Šteinerová.
A my ještě doplňujeme: nesečte příliš nízko. Travní koberec by měl zůstávat vysoký alespoň 4 cm, v období sucha dokonce 5 cm a více. Trávy s větší listovou hmotou tvoří více kořenů, a to je činí odolnější proti suchu.
