Proč se do řízkování vůbec pouštět? Získáte množství nových sazenic a ušetříte za jejich nákup. Zužitkovat přitom můžete i větve po řezu vybraných druhů, které byste rozdrtili nebo jinak využili či vyhodili. Ušetříte rovněž čas oproti množení semeny. Ujmuté řízky budou navíc identické s mateřskou rostlinou, tzn. že budou mít stejné odrůdové vlastnosti.
Řízkovat můžete i nenáročný přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata), který v létě láká hmyz a na podzim oslňuje listy a plody.
Foto: Shutterstock
Doporučený postup řízkování rostlin
Nejprve vyberte mateřskou rostlinu. Měla by být zdravá a v kondici. Následně si vyberte výhon či větvičku, která již dřevnatí a má několik oček – čím hustěji, tím lépe. Vhodnější jsou proto spíše boční výhony než hlavní, které mají mezi očky větší rozestupy.
Řízek by měl měřit 10 až 20 cm a začínat by měl pod nejnižším očkem. Ponechte mu pouze jeden nebo dva listy (květy už nemá a plody odstraňte) a i těm příp. zmenšete listovou plochu, aby neodpařovala moc vody. Řiďte se přitom rozumem – zatímco levanduli ponecháte dva výhonky s několika úzkými lístky, svídě dva poslední listy zmenšete o polovinu. Nemá-li už rostlina listy – nevadí. Spodní konce řízků vložte do vody.
Bylinky s dřevnatějícími výhony, třeba šalvěj, levanduli či rozmarýn, si namnožte řízky nebo hřížením.
Foto: Shutterstock
Nyní si připravte substrát – ideálně kompost smíchaný se zahradní zeminou nebo listovkou. Vylehčit ho můžete pískem. Naplňte jím sadbovače nebo malé květináčky. Spodní konce řízků obalte v růstovém stimulátoru (zakoupíte v každém zahradním centru, zahradnictví nebo hobbymarketu) a řízky zasaďte tak hluboko, aby byly po upěchování půdy v květináčku stabilní. Půdu zalijte a udržujte stále vlhkou.
Řízkování rostlin: co je dobré vědět
Mateřská rostlina by měla být zdravá, v opačném případě přispěje řízkování k šíření nemocí či škůdců. S tím souvisí i ostrost a čistota nože, s nímž řízky odebíráte a upravujete, čistota nádob (ideální jsou jednorázové, třeba papírové) a nezávadnost substrátu.
Ideální teplota by neměla po výsadbě klesnout pod 15 °C a překročit 25 °C. Po zakořenění nechte řízky v bezmrazém skleníku.
Které rostliny můžete řízkovat
Z okrasných dřevin se k řízkování hodí například zimostráz, přísavník, brslen, zlatice, ptačí zob, hortenzie nebo kalina či vajgélie, z užitkových třeba bez černý, rybíz, ostružiník nebo bylinky, jako šalvěj, rozmarýn a další.
Kromě řízkování se u mnohých dřevin nabízí i možnost hřížení, označované někdy jako potápění. Jedná se o zahrnutí dřevnatého výhonu mateřské rostliny půdou (potopení) a jeho odstřižení až po zakořenění. Řízkováním lze však jednorázově namnožit více rostlin.
