Pokojové i venkovní rostliny pěstované v květináčích jsou odkázány na péči svých majitelů. Někteří to však se zálivkou často přehánějí, jiní na ni zase naopak pravidelně zapomínají. Ani jedno ale rostlinám nesvědčí.
Co dělat, když se toulitce nechce kvést
Pravidla správné zálivky
Termín zálivky závisí na druhu rostliny, okolních podmínkách a hlavně – na vašem posouzení půdy. Pokojové rostliny mají navíc k dispozici méně světla, a proto spotřebovávají vodu pomaleji než rostliny pěstované venku. O to je určení pravidel pro správné zalévání obtížnější. Určitou pomůckou může být skutečnost, že přelití je pro rostlinu škodlivé až při úplném nasycení půdy vodou. Znamená to, že pokud je umožněn odtok přebytečné vody, rostlinu přehnaná zálivka nepoškodí. Květináč s rostlinou však nesmí stát v misce plné vody.
Množství vzduchu v půdě
Pro zdárný růst a vývoj rostliny je důležitá i rychlost, s jakou voda půdním substrátem protéká. Správná přitom není příliš velká ani příliš malá rychlost. V prvním případě totiž půda nestačí pojmout vláhu, protože byla pravděpodobně dlouho vysušená. Důvodem může být ale i malé množství organické hmoty v půdě nebo příliš propustná zemina. (Existují samozřejmě výjimky, např. kaktusy, kterým lehká půda vyhovuje.)
Druhý případ, tzn. velice pomalý průsak půdou, při němž se na povrchu substrátu drží dlouho voda, zase poukazuje na nedostatek vzduchu v zemině. Půda je v nádobě už natolik slehlá, že v ní nejsou žádné skuliny nebo mezery, kterými by mohla odtékat. V těch zbývajících se drží voda a pro vzduch už není místo. Rostlinu je proto nezbytné přesadit do čerstvé zeminy.
Co si při zalévání pamatovat
Pro většinu rostlin je tedy ideální nechat půdu v květináči mezi jednotlivými zálivkami téměř vyschnout, ne však přeschnout. Vodu v půdě tak nahradí vzduch, který je pro správný vývoj kořenů nezbytný. Půdu vždy také zalévejte do chvíle, dokud nezačne z nádoby odtékat voda, ale umožněte jí volný odtok.
