Další zajímavostí krásnoplodky (Callicarpa sp.) je skutečnost, že patří mezi hluchavkovité rostliny, Ano, čtete správně, řadí se po bok hluchavky, meduňky, máty, dobromysle nebo mateřídoušky. Určitou podobnost můžete spatřit v drobných květech, které na keři rozkvétají v červnu až červenci.
Fialové plody krásnoplodky neochutnávejte
V našich podmínkách se pěstuje krásnoplodka Bondinierova (C. bodinieri), která pochází ze střední a západní Číny. Dorůstá obvykle do dvou metrů a v červnu kvete růžovými květy, které vyrůstají v paždí listů. Fialové plody, které z květů vzniknou, ale nejezte. Nejsou sice jedovaté, ale mají hořkou chuť, která od jejich konzumace odrazuje během zimy i drobné (a hladové) živočichy.
Za zmínku stojí i krásnoplodka americká (C. americana), která je však méně odolná vůči chladu než předchozí druh. Její plody mají lepší chuť, někdy se přidávají do marmelád a z kořenů a listů se připravují čajové směsi. Pozornost této krásnoplodce však věnují především výrobci repelentů. Obsahuje totiž látku, která odpuzuje mravence, klíšťata a komáry.
Mimochodem, existují i běloplodé krásnoplodky vyšlechtěné např. z krásnoplodky japonské (C. japonica).
Pro květy a plody potřebuje krásnoplodka řez
Aby se krásnoplodce u vás na zahradě dařilo, poskytněte jí slunné až polostinné místo s vlhkou, ale propustnou humózní půdou s neutrálním pH. Po zakořenění zvládne i sušší podmínky, do té doby ji však pravidelně zavlažujte.
V literatuře se uvádí, že řez není nutný. Květy (a později plody) se ale tvoří hlavně na nových letorostech, které se každoročně objevují, proto se doporučuje krásnoplodku na jaře pravidelně seřezávat.
Na škůdce ani choroby rostlina netrpí, zvládá i městské exhalace a mráz až do –24 °C, přesto může namrzat. Nejsnadněji se množí dřevitými řízky.
Zdroj: autorka a informační tabule v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK
