Začátek září až zhruba do konce října, dle nadmořské výšky, je možné zakládat trávníky, a to jak z výsevů, tak i pokládkou koberce. Který z těchto způsobů je finančně výhodnější jsme si již několikrát na našich stránkách vysvětlovali a v počátku záleží opravdu jen na financích, které můžete uvolnit. Nicméně, na zahradě existují místa, kde se trávníku jednak nebude přirozeně dařit a také místa, na kterých by se vám trávník velmi těžce udržoval. V takových případech přichází ke slovu půdopokryvné rostliny jako přirozená náhrada trávníku.
Kde se trávníku nedaří
Obecně lze říct, že trávníku se nebude dařit na severní straně, pod stromy a v místech, kde je po většinu dne stín. U stinných míst je nejen problém vyšší vlhkosti a s tím spojeného šíření houbových chorob trávníku, ale je zde také málo světla a slunce, což jsou dvě věci, které trávník opravdu potřebuje. Stinná místa dostávají poskrovnu množství slunce v létě, natož přes zimu, kdy se slunce pohybuje níže nad obzorem a přes plot či okolní zástavbu se na vaši zahradu ani nedostane. Trávník zde bude řídký, náchylnější ke zmiňovaným houbovým chorobám, především pak k plísním, a radost vám opravdu dělat nebude. Naopak, bude spíše pro zlost.
Důležitá je dostupnost pro údržbu
Druhou důležitou věcí, pokud řešíte založení travnaté plochy, je dobrá dostupnost a obslužitelnost sekačky. Určitě si tak trávník nezakládejte v nějakém prudkém svahu nebo v místech, kde je třeba jen úzký pás a se sekačkou byste se sem špatně dostávali. Sečení takových míst by pro vás bylo noční můrou a postupně byste se pravidelnému sečení vyhýbali, až nakonec by tato místa reprezentativně vůbec nevypadala. Ještě před tím, než trávník založíte si vyzkoušejte, co ještě vaše sekačka a vy zvládnete posekat, až pak plochu založte.
Jak jinak získat zelený porost
Do míst, kde se trávníku dařit nebude nebo není možno sem zajet sekačkou, se využívá tzv. náhrada trávníku v podobě nízkých, často stálezelených a půdopokryvných rostlin převážně z řad trvalek. Tyto rostliny vám splní stejnou funkci, jak trávník a vyžadují nulovou či minimální údržbu. Pokud tedy chcete vyplnit prostor ve stínu nebo pod stromy, vysázejte barvínek (Vinca), tlustonitník (Pachysandra), břečťan (Hedera) nebo třeba škornici (Epimedium). Tyto rostliny se uplatní i ve svahu. Na plně osluněná stanoviště, například v případě úzkého pásu mezi domy, kam byste se nevešli se sekačkou, vysaďte mochničku (Waldsteinia), kakosty (Geranium) nebo třeba mix rozchodníků (Sedum). No a pokud nechcete mít některé plochy ozeleněné vůbec, můžete sem umístit třeba kompost, dřevník nebo ohniště.
Zvažte velikost travnaté plochy
Ještě před tím, než začnete připravovat pozemek na založení trávníku, dobře zvažte, kolik travnaté plochy pro svůj život opravdu potřebujete. Z počátku totiž míváme opravdu „velké oči“ a zakládáme zbytečně rozsáhlou travnatou plochu, která pak spolkne veškerý náš volný čas pro svoji péči. Většinou tedy stačí pár metrů před terasou, okolo bazénu či někde kolem sezení a zbylou část proměňte raději v nenáročný trvalkový záhon. Uvidíte, že v budoucnu budete šťastni, že jste se nakonec nenechali zlákat fotkami rozsáhlých travnatých ploch z katalogů a byli jste při zakládání trávníku rozumní.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
