Jakmile se v březnu nebo v dubnu dotknou neolistěných trnitých větví kdoulovce první sluneční paprsky, probudí k životu květní pupeny. Krátce nato se kdoulovce rozzáří světle nebo tmavě červenými, oranžovými, růžovými nebo bílými květy podobnými jabloňovým, které se objevují na starém dřevě ještě před vyrašením listů.
Kdoulovec se uplatní v živém plotu i jako solitéra
Kdoulovec (Chaenomales) je odolný, i když napohled křehký keř. V zahradách se uplatní jako solitéra, lze ho zapěstovat do podoby špalíru nebo využít jako tvarovaný živý plot. Dobře roste také ve velkých nádobách.
Kdoulovec japonský (Ch. japonica) dosahuje výšky jen kolem jednoho metru, kdoulovec lahvicovitý nebo také ozdobný (Ch. speciosa) dvou až tří metrů. Mnohé z kultivarů, které jsou běžně k dostání, jsou výsledkem křížení obou druhů. Přes podobnost jmen není kdoulovec blízkým příbuzným kdouloně, byť rovněž patří do čeledi růžovitých.
Kdoulovec uvítá slunce a propustnou půdu
Pěstování kdoulovce je snadné: je to vysloveně nenáročný keř. Nejlépe pokvete na slunci, ale vyrovná se i s polostínem. Nemá ani žádné zvláštní nároky na půdu, jen přemokření byste se měli vyvarovat. Onemocnění a škůdci jsou rovněž vzácností a zapotřebí není ani zimní ochrana.
V prvních letech byste měli pravidelně zkracovat vrcholové výhony, aby keř rostl pěkně hustě a rovnoměrně. Později už není zpětný řez nutný. Nejsnáze se kdoulovec množí hřížením.
Vitaminová odrůda kdoulovce ’Cido’
V padesátých letech minulého století hledali v Lotyšsku ovoce, které by jako zdroj vitaminu C mohlo konkurovat tehdy nedostupným citronům. Výsledkem byl kultivar ‘Cido’ kdoulovce japonského (Ch. japonica), který se označuje jako „severský citron“. Jeho větve jsou beztrnné, a proto se tento kultivar hodí pro pěstování v rozlehlých ovocných sadech.
Pouze do 1,5 metru vysoký kultivar ‘Cido’ je často k vidění také v malých zahradách. Může však vytvářet výběžky a pro nasazení plodů potřebuje jinou rostlinu v sousedství, protože jeho květy nejsou samosprašné. ‘Cido’ vykvétá relativně pozdě, ale nese oranžovočervené květy poměrně dlouho, od května až do června.
Květy kdoulovce potěší i včely, plody zase ptáky
Časné květy kdoulovce potěší nejen vás, ale také hmyz, protože právě kvůli časnému kvetení nabízejí opylovačům mnoho nektaru a pylu. V trnitých větvích navíc s oblibou hnízdí ptáci, kteří na sklonku podzimu rádi ochutnají plody. Samozřejmě za předpokladu, že jim je nesklidíte.
Plody kdoulovce jsou žluté malvice. V syrovém stavu jsou sice tvrdé a nepoživatelné, ale vařením se mění v delikatesu. Dozrávají až krátce před prvním silným mrazem, do té doby byste je měli nechat na keři. Ale když k nim přivoníte, možná vám bude líto je sníst. Pak můžete jedno nebo dvě „jablíčka“ položit do skříně, aby vám příjemně provoněla prádlo.
