Jedná se o hlíznatou rostlinu, ne cibulnatou, a rod je možné rozdělit na botanické druhy a velkokvěté jarní. Kromě jarních krokusů, kterých je většina, existují ovšem i podzimní druhy kvetoucí v září až říjnu.
Kam vysadit krokusy
Nejznámějším představitelem velkokvětých krokusů je krokus jarní (Crocus vernus) nebo krokus zlatokvětý (C. chrysanthus), z nichž bylo vyšlechtěno velké množství pestrobarevných kultivarů. Jejich květy mohou mít žlutou, bílou, modrou či fialovou barvu a často jsou i fialově proužkované. Kvůli své atraktivitě se využívají i k rychlení.
V zahradě se jim daří na slunci, v dobře drenážovaných místech, na nichž je zjara vlhko a v létě spíše sucho a kde se po deštích nedrží voda. Hodí se téměř kamkoli – do záhonu, ideálně pod opadavé stromy nebo keře, do skalek, ale i truhlíků nebo okrasných mís. Jejich květy vyniknou nejlépe ve skupinách po pěti a více v kusech, například v předzahrádkách, ale i přírodních zahradách, a k vidění bývají také v trávníku. Při výsadbě do volného drnu ale z trávníku časem zmizí, protože ho neprorostou. Vysazují se tudíž spíše do volné půdy, v níž se samovolně šíří.
Jak se starat o krokusy
Krokus nevyžaduje žádnou zvláštní péči a v zimě nevymrzá. Na jaře kvetoucí krokusy se vysazují v září až říjnu, nejlépe do hloubky 7–10 cm, při větší hloubce by vytvářely jen trsy listů a nekvetly by. Větší trsy velkokvětých krokusů je dobré každý třetí rok vyrýt a rozdělit.
Zajímavostí je, že původní plané žlutě kvetoucí druhy šafránu (Crocus) se ve starověkém Řecku využívaly k barvení tkanin a malbě fresek. Sušené blizny šafránu se navíc už od dob antiky využívají jako cenné koření k ochucení jídel a nápojů. Na 1 kg koření je přitom potřeba až 100 tisíc blizen.
