Modřence (Muscari) jsou drobné cibuloviny, které dorůstají obvykle do 20 cm. (Výjimkou je například modřenec chocholatý, který může měřit 50, ale i 70 cm.) Na jaře kvetou baňkovitými květy uspořádanými do hroznů na bezlistých stoncích. Barva květů je většinou v některém z mnoha modrých odstínů, vyšlechtěny byly ale i bílé nebo narůžovělé odrůdy. Listy jsou dlouhé, trávovité.
Nejčastěji pěstované modřence
U nás se pěstuje nejčastěji vonný modřenec arménský(M. armeniacum) s kobaltově modrými květy, které mají bílý okraj, nebo s květy v blankytně modrém odstínu. Modřenec širokolistý(M. botryoides), který u nás zdomácněl, kvete nejčastěji bleděmodrými květy. K dostání je i jeho bílý kultivar 'Album'. Hojný je i modřenec hroznatý(M. racemosum), který má květy modrofialové barvy a často zplaňuje. Vybrat si můžete i z dalších méně častých modřenců.
Které modře kvetoucí rostliny si můžete vysadit
Kdy a kam se modřence vysazují
Modřence jsou nenáročné cibuloviny. Do půdy se jejich cibulky vysazují v září až říjnu (do zimy jim ještě vyraší listy), a to do hloubky asi 10 cm a 6 cm od sebe (brzy se rozrostou). Vyhovují jim vápenité půdy, ale porostou kdekoli. Vhodným místem je přímé slunce i stanoviště pod listnatou dřevinou, která modřence zjara nezastíní. Po odkvětu se rostliny zatáhnou a na podzim jim opět vyraší listy.
Na jednom stanovišti vydrží modřence řadu let. Množí se postranními cibulkami. U přehuštěného porostu je možné cibulky z půdy vyjmout a rozsadit je – ideálně začátkem léta. Modřence se vysazují na okraje záhonů, do trvalkových výsadeb, skalek i truhlíků.
