Za české rodové jméno vděčí lískovníček (Corylopsis) z čeledi vilínovitých podobnosti svých listů s lískou. Listy mají při rašení zčásti zajímavý načervenalý odstín, přes léto jsou zelené a na podzim žloutnou.
Lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora) je jedním z prvních kvetoucích keřů. Jeho čistě žluté květy se za mírného počasí otevírají už uprostřed března a šíří kolem sebe jemnou prvosenkovou vůni.
Foto: Shutterstock
Lískovníček klasnatý a lískovníček chudokvětý
V zahradnictvích jsou často k vidění jen dva ze zhruba dvaceti druhů lískovníčku: lískovníček klasnatý (C. spicata) a lískovníček chudokvětý (C. pauciflora). Druhové jméno druhého uvedeného je trochu nešťastné – souvisí s relativně krátkými hrozny zvonkovitých květů. Je jich však značné množství, a díky tomu dokáže lískovníček chudokvětý rozzářit pochmurný konec zimy. Oba druhy dorůstají konečné výšky a šířky kolem 2,5 m, resp. 1,5 m, a jsou tak vhodné pro menší zahrady.
Pro lískovníček Willmottové (Corylopsis willmottiae) jsou typické široce otevřené jednotlivé květy v četných, až 7 cm dlouhých květenstvích.
Foto: Shutterstock
Citronově žluté květy lískovníčku jemně voní
Všechny lískovníčky spojují světle až citronově žluté květy (objevují se od poloviny března do začátku května), které jemně voní. Zčásti je krášlí červené prašníky, například u lískovníčku klasnatého a lískovníčku Veitchova (C. veitchiana). Dalšími rozpoznávacími znaky jsou velikost květů a délka a množství hroznovitých květenství. Například pro lískovníček olysalý (C. glabrescens) jsou charakteristické relativně velké květy, pro lískovníček Willmottové (C. willmottiae) a lískovníček čínský (C. sinensis) zase nápadně dlouhá květenství. Tyto druhy jsou však k dostání jen zřídka. Přitom především posledně jmenovaný lépe odolává pozdním mrazům a je dobrou alternativou k oběma známějším druhům lískovníčku.
Lískovníček potřebuje slunné a chráněné místo
Tím se dostáváme k jedné z mála slabin lískovníčku – pozdním mrazům. Pro tuto časně rašící dřevinu zvolte proto nejlépe slunnou až polostinnou polohu na chráněném místě. Pokud časné květy lískovníčku nepadnou v březnu a dubnu za oběť pozdním mrazům, potěší také včely.
Na půdu nemají lískovníčky zvláštní nároky (ideální je humózní). Pouze lískovníček chudokvětý je citlivý na vápník a dává přednost mírně kyselé půdě před zásaditou. Pravidelný řez není u lískovníčku nutný. Pokud tyto na péči nenáročné keře mají k dispozici dostatek prostoru a času, vytvoří dokonalou kulisu pro současně kvetoucí cibuloviny a trvalky a na jarní zahradě je určitě nepřehlédnete.
