„Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů geotextilie,“ říká Lenka Hrubá z ateliéru Zahrada na niti. Protože je paní Lenka původní profesí zahradní architektka, téma geotextilie se jí dotýká velmi osobně. Ráda by osvětou přispěla k „odhadrování“ byť jen kousku naší drahocenné půdy, protože jak říká: „Každý metr se počítá!“
Půda se pod geotextilií zhutňuje a postupně stává se mrtvou, neúrodnou. Obnova života pak trvá několik let.
„Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká na mě z mulče či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce ji doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí z oboru jasně ukázaly, že geotextilie má více negativ než pozitiv,“ argumentuje své postoje Lenka Hrubá.
Majitelka ateliéru Zahrada na niti, Lenka Hrubá, by ráda osvětou přispěla k „odhadrování“ byť jen kousku naší drahocenné půdy, protože jak říká: „Každý metr se počítá!“
Geotextilie je stoprocentní ropný produkt, který do zahrady nepatří
Mulčovací textilie, netkaná textilie nebo také tzv. černý hadr, jak ji zahradníci přezdívají, je ze 100% vyrobena z ropy (polypropylen, polyester). Vlivem slunce, kyselých dešťů a vzduchu se z ní uvolňují do okolního prostředí škodlivé látky, jako např. různá barviva. Časem se textilie rozpadá a její částečky v podobě mikroplastů zůstávají v půdě navždy a mohou se snadno dostat nejen do podzemních vod, ale i do trávicích traktů zvířat. Dopad těchto látek na půdu a organismy zatím není zcela prozkoumaný, takže kdo ví, co čas ukáže.
Ale abychom geotextilii jenom nehanili! Technologicky správné použití geotextilie je v zemědělství např. v zelinářství pro krátkodobé kultury, jakými jsou jahody. Textilie se nepřekrývá mulčem a zůstává na stanovišti s rostlinami pouze pár let. Geotextilie se také používá ve školkařství, aby se zabránilo prorůstání kořenů rostlin z květináčů do půdy. To jsou případy, kdy má její použití smysl a je oprávněné a funkční.
Mulčovací textilie: dříve ji používali i odborníci, teď se od ní razantně distancují. Čím nahradit tento ropný produkt, který mění půdu na mrtvou hmotu?
Bezúdržbová zahrada je mýtus, ke kterému nás nedovede ani textilie
V posledních letech je ovšem geotextilie úzce spjatá s představou o bezúdržbové zahradě. „V honbě za bezúdržbovostí zahrad jsme jednoduše zapomněli na to, co je nejpodstatnější, co dělá zahradu zahradou a to je život v ní. Nic jako bezúdržbová zahrada neexistuje,“ říká zahradní architektka Lenka Hrubá.
Pokud zakryjete půdu geotextilií a vrstvou mulče, oddělíte půdu od vnějšího prostředí, od přístupu vzduchu, přirozeného zdroje organické hmoty a částečně i vody. Póry textilie se časem ucpávají rozkládajícím se mulčem nebo organickými zbytky z rostlin a geotextilie se stává nepropustnou. V takovém prostředí se pod textilií začínají množit organismy, které nepotřebují vzduch a vymírá tolik důležitý edafon, tedy půdní život. Půdní organismy umírají pro nedostatek vzduchu, vody a zdroje potravy. Do půdy se tak nedoplňuje organický podíl, mění se její struktura, půda se zhutňuje a stává se mrtvou, neúrodnou.
Takto vypadají trvalkové záhony pod geotextilií. Rostliny zasazené do otvoru v textilii se nemají kam rozrůstat, jejich výběžky naráží na bariéru geotextilie. Záhon se pak nijak v čase nevyvíjí, zůstává léta stejný, jen rostliny postupem času budou živořit a občas některé bude potřeba vyměnit za nové.
Geotextilie mění půdu na mrtvou hmotu a plevele nás stejně nezbaví
„Za největší negativum používání textilií považuji to, že za pár let se kompletně zbavíte života v půdě, zmizí i žížaly, které provzdušňují půdu a svým trusem dostávají živiny do hloubky. Vzniká mrtvá ztvrdlá hmota bez humusu, ve které se rostlinám těžko koření, proto často koření jen na povrchu pod textilií nebo dokonce i na textilii (je tam více humusu). To se samozřejmě brzy projeví na jejich zdravotním stavu a vzhledu. Napravit takto degradovanou půdu trvá roky,“ varuje Lenka.
Hlavní funkce folií a textilií, která má zabraňovat prorůstání plevele, také bohužel v praxi nefunguje. Z mulče se na povrchu textilie tlením postupně vytvoří nová vrstva půdy, která by jinak obohacovala půdní profil o humus a organické látky, nyní je od něj ale oddělená. V této nové vrstvě se začnou usazovat plevele a bude se jim dařit, protože mají mnohem více živin než vaše rostliny zasazené pod plachtou.
Srovnání dvou záhonů:
pravá část cca 4 roky pod geotextilií (část trvalek už uhynula, ostatní se nemohou rozrůstat nebo se rozrůstají na textilii a mají kořeny jen po povrchu)
levá část po 1,5 roce bez textilie (trvalky se živelně rozrůstají a vysemeňují, záhon už je skoro zapojený)
Ukázku krásných a dobře založených trvalkových výsadeb bez textilie najdete např. v Čelakovského sadech kolem Národního muzea
Jak tedy na plevele? Bez pletí to nepůjde
Pletí záhonů se v zahradě bohužel nevyhneme. Bujný růst plevelů ovšem můžeme eliminovat na minimum vhodnou přípravou půdy před výsadbou, zamulčováním kůrou nebo oblázky v dostatečné vrstvě (10 – 15 cm), popř. pomocí husté výsadby při založení záhonu, kdy plevele v konkurenci nedostanou šanci.
Zdroj: zahradananiti.cz
