Svída (Cornus) se hojně vysazuje podél plotů. Korálově červené výhony vytváří svída bílá (C. alba), ohnivě oranžové svída krvavá (C. sanguinea). Obě dobře vypadají v kombinaci s oranžovými letorosty vrby bílé (Salix alba) nebo ojíněnými větvemi ostružiníku Cocburnova (Rubus cockburnianus) nebo tibetského (R. thibetanus).
Nejvýraznější barvu mají vždy letorosty, tj. jednoleté výhony svídy.
Tvorbu barevných výhonů podnítíte řezem
Jednoleté barevné výhony svídy vyniknou zejména v bezlistém stavu v zimních měsících. Tvorbu barevných letorostů musíte však podnítit jarním řezem. Ten se provádí od ledna do března. Díky řezu bude keř svídy také kompaktnější.
První tři roky však nechte svídu bez řezu. Potřebujete, aby dobře zakořenila a zesílila. Předčasný řez by rostlinu oslabil a zkrátil její životnost. Pak můžete svídu buď hluboce seříznout každý druhý rok (zkraťte všechny výhony, tak jako u vrby), nebo každý rok vyřezat jen některé větve (prosvětlovací řez) a zbylé ponechat na květy a plody (svída kvete na loňském dřevě).
Svídu prořežte ještě před vyrašením listů
K řezu svídy přistupte v době, než jí začnou rašit listy. Potřebujete k tomu ostré zahradní nůžky, pro silnější větve použijte prořezávací pilu (pákové nůžky mohou větve v místě střihu pohmoždit, což může vést k hnilobě). Rána po řezu nebo střihu by měla být hladká a čistá.
Vlastní řez veďte asi 5 cm nad loňským dřevem. Orientovat se můžete i podle oček nad starým dřevem – řežte nad druhým očkem. Pokud jste svídu neřezali několik let, vyřežte jí všechny silné (staré) větve těsně nad zemí, ponechte jen pár mladých výhonů, které zkraťte na polovinu (podnítíte tak tvorbu letorostů). Po řezu půdu kolem svídy zamulčujte (použít můžete i její vyřezané a naštepkované větve).
Zdroj: autorský článek
