Trnkový keř (Prunus spinosa) se dožívá až 60 let a jeho semena byla nalezena už ve stavbách z mladší doby kamenné. Mnohem později sloužily trnky jako snadno dostupné ovoce, protože hojně rostly na každé stráni a remízku. V současnosti jsou k vidění spíše na okrajích lesů a podél polních cest, ale pěstovat je můžete i na zahradě (i když spíše přírodního typu).
Trnka v pověrách a mýtech
Trnka podle tradovaných pověr ochraňovala dům. Dříve se také věřilo, že kdo spolkne první tři květy trnky, bude celý následující rok chráněný před horečkou. Úsměvná je také pověra, že kdo si na Velký pátek před východem slunce pořídí kousek trnky z keře obráceného na východ a pověsí si ho na krk, vyhne se třískám. Podle dřívější pranostiky zase platilo, že kolik dní před svatým Jiřím kvete trnka, tolik dní před svatým Jakubem může začít sklizeň obilí.
Jak vypadá trnkový keř
Trnka vyrůstá ve středně velký opadavý keř vysoký až tři metry. Je bohatě větvená, trnitá a nenáročná. Šíří se kořenovými výběžky a využívá se ke zpevnění svahů. Její sněhobílé květy jsou samosprašné a kvetou ještě před olistěním od března do dubna, v podhůří o měsíc později. Včely je milují – jsou medonosné a mimo to i léčivé.
Plody trnky jsou trpké a svíravé
Trnky dozrávají v září až říjnu. Plody trnky jsou modročerné ojíněné kulovité peckovice se zelenožlutou dužninou, která se těžko odděluje od pecky. Chutnají trpce až svíravě, ale po přejití mrazem zesládnou. Vyrábějí se z nich povidla, marmelády, želé, léčivé sirupy, likéry a víno, které chutí připomíná portské. Trnky se přidávají i do kompotů a pálí se z nich kořalka. Ve Francii se nedozrálé trnky nakládají jako kapary nebo olivy. Pozor ale, pecky, resp. semena obsahují kyanovodík, a proto se musejí odstranit.
Trnka jako životadárný keř
Trnkový keř upřednostňuje místo na plném slunci, případně v polostínu, a sušší vápnité půdy, ale zvládne jakékoli stanoviště, včetně kamenitých a chudých půd. Trnka je odolná i vůči škůdcům a ve skupinové výsadbě vytváří neprostupné živé ploty. I proto byla vysazována na okraje pastvin a pozemků, aby její ostré kolce bránily pasenému dobytku v útěku. Keře rovněž rádi osídlují ptáci, např. ťuhýk a strnad, kteří oceňují jejich plody. Na trnku jsou ekologicky navázány mj. i některé druhy motýlů (otakárek ovocný, ostruháček březový...).
