Na celém světě existuje více než 9000 druhů trav. Některé z nich se pěstují od počátku minulého století především pro svůj dekorativní vzhled, těm říkáme okrasné traviny. Řadíme je mezi trvalky, protože podobně jako ony mají bylinné stonky a na stanovišti, podobně jako trvalky, přečkávají několik let, tedy pokud přežijí zimu. Sortiment travin je poměrně pestrý a lze si vybrat mezi druhy lišící se výškou, šířkou, barvou listů, stonků či květenství, s různými nároky na prostředí. My se tentokrát zaměříme na ty menší, které lze pěstovat v nádobách na terase či balkoně.
Stálezelené i usychající druhy travin: obojí řežeme až na jaře
Mezi travinami jsou druhy, které si své zbarvení ponechávají i přes zimu, například kostřava sivá (Festuca glauca) nebo ostřice (Carex sp.). Jiným druhům travin nadzemní část usychá a obnoví se až v příštím roce na jaře, což je typické hlavně prodochany psárkovité (Pennisetum alopecuroides). I v tomto případě je ale rostlina dekorativní, a aby se pod tíhou sněhu přes zimu nerozklesala, nadzemní část svážeme, tím zároveň chráníme travinu před zmrznutím. Na jaře, jakmile pomine riziko mrazů, celý trs seřízneme těsně nad zemí.
Traviny do stínu i na slunce: čím méně slunce, tím nižší zálivka
Ať již máte balkon či terasu umístěnou jakkoliv, vždy si můžete vybrat vhodný druh traviny. Mezi největší milovníky slunce patří rozhodně dochan, kavyl (Stipa sp.) a načervenalý lalang válcovitý (Imperata cylindrica ´Red Baron´). Naopak do polostínu i stínu lze vysadit rákosovku (Hakonochloa sp.), krásně zbarvený sedoulek (Ophiopogon sp.) i některé ostřice. S ohledem na množství světla platí úměra, čím méně slunce, tím nižší potřeba vody, protože travinám ve stínu i polostínu nehrozí uschnutí, ale spíše uhnití kořenů z důsledku přebytku vody. Většina druhů travin, především ty milující slunce, perfektně zvládají sucho, takže se závlahou to přehánět vážně nemusíte.
Jak traviny správně vysazovat? Základem úspěchu je vhodná nádoba
Až budete přemýšlet nad tím, do čeho byste si traviny vysadili, rozhodně jsou vhodnější nádoby z keramiky, pálené cihly nebo betonu. Plastové nádoby vhodné nejsou. U keramických květináčů je výhodou to, že mají silnější stěny, které brání přehřívání substrátu, který v nich nepřesychá. Na zimu je pak třeba ochránit kořenové baly proti promrznutí, což se nejlépe provede tak, že květináč i s rostlinou vložíme do jutového pytle vyplněného listím, nebo do proutěného koše či dřevěné bedýnky. Izolaci od země zajistí polysterenová deska. Při nedostatku srážek občas zalijeme.
Do nádob s travinami vysaďte i cibuloviny: na jaře vás přivítají
Než se traviny proberou na jaře k životu, což samozřejmě záleží na druhu, udělají vám prozatím radost cibuloviny, které musíte vysadit ještě teď, na podzim. Krásně vypadají třeba talovíny, sněženky, krokusy či nízké narcisy.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
