Dlouhé stonky a vzdušné okolíky pakmínu dokážou odlehčit prostor na záhonu i v kytici.
Foto: Shutterstock
Jak vypadá léčivý pakmín
Pakmín větší u nás dorůstá obvykle do výšky 60 cm (i 80 cm) a vytváří bohatě členěné listy se zřetelnou pochvou. Kvete dlouze stopkatými složenými okolíky, za květu polokulovitými, které kvetou od června do října.
Využití pakmínu v lidovém léčitelství má široký záběr. Výluh ze semen se používá při trávicích obtížích nebo kožních potížích (kožní choroby s ním léčili už starověcí Egypťané). Uvádí se ale i použití při onemocnění močových cest, problémech se žlučníkem nebo angině pectoris. Ovšem pozor, u citlivých osob mohou silice obsažené v rostlinách vyvolat podráždění kůže.
Vhodnými partnery jsou pro pakmín větší (Ammi majus) rostliny s dlouhým nebo kompaktním květenstvím. Na fotce je kromě pakmínu ještě šalvěj zahradní (Salvia viridis) a sporýš tuhý (Verbena rigida) 'Fliederblau'.
Foto: Shutterstock
Pěstování pakmínu a jeho zahradní využití
Morač se pěstuje snadno a uplatní se zejména v přírodních a venkovských zahradách. Jako odolná letnička se vysévá přímo na povrch půdy, a to od dubna do května (klíčí při 15–20 °C). Má rád osluněná (nebo polostinná) a před větrem chráněná místa s propustnou, mírně vlhkou půdou, na nichž poroste bez pomoci. Rostlina sice není mrazuvzdorná, ale ráda se přesévá.
Nadýchaná květenství pakmínu odlehčí nejen trvalkovým výsadbám ale i vázaným kyticím. Jako doplňková květina krásně kontrastuje s dlouhým, kompaktními a zašpičatělými tvary květů, ať už na záhonu, nebo ve floristice.
