Listy s bílými okraji, středy nebo kresbou vznikají přirozeně v důsledku mutace, která v některých pletivech znemožňuje tvorbu zeleného listového barviva (chlorofylu). V přírodě rostliny s panašovanými listy většinou zmizí stejně rychle, jako se objevily. Úplně jiná situace však nastává, pokud panašované rostliny padnou do rukou zahradníkům: pak jsou cíleně selektovány, množeny a opečovávány a nakonec se v podobě nové odrůdy dostanou na záhony nebo do truhlíků.
Okrasné rostliny s panašovanými listy
Panašované hosty neboli bohyšky (Hosta), pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla), ostřice (Carex) a brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) tak stále častěji prosvětlují polostinné partie zahrad. Do předzahrádek vnášejí rozmanitost panašované dřeviny, jako vajgélie (Weigela) ’Monet’ nebo cesmína (Ilex) 'Argentea Marginata’.
Keřové živé ploty a smíšené záhony získají na zajímavosti díky panašovanému černému bezu (Sambucus nigra) nebo svídě (Cornus). Kromě odrůdy ’Elegantissima’ svídy bílé (C. alba) je pro menší zahrady vhodná i nově vyšlechtěná americká odrůda ’Ivory Halo’. Vypadá podobně, je však trochu kompaktnější. Na travnaté ploše se dobře uplatní i bíle panašovaná odrůda ’Variegata’ svídy sporné (C. controversa) s vodorovně uspořádanými větvemi.
Kam panašované rostliny vysadit
Možná je to náhoda, ale zdá se, že po módní vlně bílých zahrad se v nabízeném sortimentu objevuje stále víc dřevin, trvalek, trav a bylinek se zelenobílými listy. Optický efekt panašovaných rostlin, už dávno cíleně využívaný v anglických zahradách, se v poslední době stále víc prosazuje i u nás.
Abyste působení rostlin se světlými listy posílili, můžete je kombinovat s druhy s červenými listy, květy nebo kůrou. Pro většinu rostlin s bíle panašovanými listy je ideální světlé místo mimo dosah přímého poledního slunce. Pak jim nehrozí spálení bílých částí listů ani dodatečná tvorba zeleného listového barviva, což se stává na stinném stanovišti.
