Pilea (Pilea peperomioides) se proslavila ale hlavně tím, že se předáváním mezi lidmi rozšířila po celé Skandinávii a Britských ostrovech, aniž by kdokoli věděl, o jakou jde rostlinu. Nad jejím jménem a původem si lámali hlavu dokonce i botanikové.
Palačinkovou rostlinu (Pilea peperomioides) si lidé oblíbili zejména kvůli kulatým listům na dlouhých řapících.
Zdroj: Shutterstock
Kde pileu pěstovat a jak ji zalévat
Jde spíše o sukulentní rostlinu a dnes už se ví, že pochází z Číny. Pilea uvítá světlé a teplé místo bez přímých slunečních paprsků. Nemá ráda přemokření, vyhovuje jí proto propustná půda s trochou písku a mírná zálivka jednou týdně. Zavázána vám bude také za rosení a umístění nádoby, v níž roste, na oblázky – nesmí stát ve vodě. Spíše totiž přežije krátkodobé sucho než dlouhodobé přemokření.
Někdy bývá pilea zaměňovaná s peperomií Raindrop, však na ni také její druhové jméno odkazuje. Peperomie je však dužnatější a má jiný tvar listů.
Jak palačinkovou rostlinu namnožit
Rostlinu tvoří vždy jen jeden stonek, z nějž vyrůstají listy. Nikdy se nevětví a s přibývajícím věkem odspodu stále více vyholuje – spodní listy jí žloutnou, opadávají a už nedorostou. Proti opadu listů je nejúčinnější dostatek světla. Starší a vyšší rostliny rovněž potřebují oporu a jednou za čas pootočit, jelikož se naklánějí za světlem.
Pilee nedorůstají listy ani po náhodném ulomení a nelze je většinou použít ani jako řízky. Rostlina se rozmnožuje malými rostlinkami, které vyrůstají z podzemních výhonů. Stačí je jen oddělit i s kořeny a zasadit. Starší rostlinu je také možné radikálně zmladit ustřižením vrcholu a jeho zakořeněním ve vodě.
