Třezalka nevonná (Hypericum inodorum) vznikla zkřížením třezalky bobulovité a třezalky kozlí. Vytváří vzpřímený, 60 až 80 cm vysoký kompaktní keřík s poloopadavými až opadavými tmavě zelenými listy, které po rozemnutí voní. Rostlina je dostupná v několika odrůdách, pro něž jsou charakteristické výrazné žluté květy (o průměru asi 3 cm) s mnoha tyčinkami a červené nebo žluté, bílé či růžové kuželovité plody. Ty zdobí třezalku až do pozdního podzimu a postupně černají.
Plody dřevitých třezalek nemusejí být jen červené nebo žluté, jsou ale nejčatější.
Na podzim zdobí třezalku květy i plody zároveň
Třezalce nevonné se daří nejlépe na slunném místě s nepřehnojenou a propustnou půdou se spíše zásaditějším pH. Rozkvétá v červnu a kvést může až do října. Na podzim se tak lze setkat s keříky, na nichž najdete květy i plody zároveň. Plody třezalky nevonné sice nejsou jedovaté, ale ani jedlé. Mráz zvládá rostlina do cca –25 °C.
Stonky s plody třezalky se hodí do kytic
Výhony s barevnými plody třezalky se často využívají jako doplněk podzimních řezaných kytic nebo květinových aranžmá. Při nákupu v květinářství si vždy ohlídejte, aby listy třezalky vypadaly čerstvě a plody byly pevné a lesklé. Ve vázách vydrží až dva týdny, jejich stonky však musíte šikmo seříznout a části ponořené do vody odlistit.
Pro bohaté kvetení třezalku zjara seřízněte
Pro dosažení silných a rovných stonků a následně i bohatého kvetení je nutné na jaře zkrátit výhony třezalky z předchozího roku o třetinu až polovinu jejich výšky. Pěkného tvaru a větší hustoty celého keříku docílíte seříznutím na 10 až 20 cm nad zemí, nejlépe po čtyřech nebo pěti letech. Dřevitou třezalku si můžete také namnožit řízky.